Žijeme přítomností a chybí nám perspektiva. Důsledkem je i nechuť k rodičovství a armádě, míní Holub

21. leden 2026

Česká katolická církev napjatě očekává, kdo bude nástupcem arcibiskupa Jana Graubnera. Jedním z těch, kteří byli papežským nunciem dotazováni ve věci nového pražského arcibiskupa, je i plzeňský biskup Tomáš Holub. „Je to věc, která je vázaná papežským tajemstvím. Je hezké, že se o to lidé zajímají a spekulují, ale církev tohle nebude komentovat,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

Graubner už při svém jmenování v roce 2022 zdůrazňoval, že jde jen o dočasnou záležitost, a před dvěma lety podal rezignaci v návaznosti na dovršení 75 let věku. Holub se domnívá, že nový český primas nemusí být vyššího věku, čemuž nasvědčují nedávná jmenování arcibiskupů ve Vídni a v New Yorku.

Čtěte také

Prezident Petr Pavel počátkem týdne navštívil Vatikán, kde se setkal s papežem Lvem XIV., který zároveň přijal jeho pozvání k návštěvě Česka. Ani to ale podle Holuba nutně neznamená, že se blíží jmenování nového arcibiskupa. Výběr probíhá pod taktovkou apoštolského nuncia v Česku, arcibiskupa Judea Thaddeuse Okola.

„Je to proces, který má své zákonitosti, do kterých tady v Čechách ani jako biskupové nevidíme. Ještě výrazně déle čekáme na nového biskupa řecko-katolického exarchátu. A to hledání pravděpodobně není úplně jednoduché a tím pádem nejsou ani jména,“ přibližuje biskup.

Tady a teď

Česko patří k zemím, které se potýkají s výrazným propadem porodnosti. Zabývá se jím i Česká biskupská konference, jejíž pracovní skupina připravila dokument nazvaný Rodina, štěstí a obecné dobro v době demografické krize.

Čtěte také

„Jde o obecná východiska. Je třeba, aby rodina byla společensky přijímanou a podporovanou hodnotou. Aby se vytvořily podmínky, které lidem poskytnout možnost vzít na sebe úlohu rodičů. Je zde ale i druhý rozměr, a to odvaha lidí dělit se o své štěstí – život je skvělý, když se nežije sobecky. To vše může vést k tomu, že nebudeme národem s velmi nízkou porodností,“ komentuje Holub.

Západní civilizace obecně podle něj vnímá štěstí skrze přítomný okamžik, ale nepřemýšlí o něm v kontextu budoucnosti.

„Myslím, že je to něco, co nám trochu klopí hlavy dolů a nevidíme širší horizonty. Máme se dobře a neumíme věřit tomu, že když se budeme dívat s větší perspektivou, tak nám také nic neuteče,“ dodává.

Čtěte také

Totéž podle něj platí i pro ochotu mladých lidí vstupovat do armády – právě vojenskou zkušenost považuje Holub za zásadní pro své biskupské působení.

„V naší společnosti je velmi důležitá odolnost a solidarita. Vnímat, že věci důležité nemůžeme chránit tím, že zaplatíme nějaké skupince lidí, kteří to budou vnímat jako svoji práci, ale ne už jako svou zodpovědnost,“ podotýká.

„Odolnost a solidarita nám v současném světě dávají naději, že naše perspektiva nebude temná. V naší společnosti ale jednoznačně nejsou na tak vysoké úrovni, jak bychom si přáli. A trpí tím nejen armáda. Myslím, že je to relativně podobné jako s tím rodičovstvím. Fascinace světem tady a teď je problém, který se týká mnoha dalších věcí,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Dudek , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.