Zhodnocení návštěvy Voronin - Putin

Oba prezidenti se tak včera v Kremlu pozitivně dohodli jen na jednom - že práce dvoustranné mezivládní komise obou zemí bude pokračovat. Připomeňme jen, že naposledy se tato komise, jejímž cílem je najít způsob, jak konečně vyřešit problém separatistického Podněstří, sešla v Kišiněvě v červnu 2003. V prosinci téhož roku se ale (podle ruské strany za aktivní účasti moldavského prezidenta Voronina) definitivně zhroutil dlouho připravovaný plán tehdejšího Putinova asistenta Dmitrije Kozaka. Kozak tehdy navrhoval federální uspořádání Moldavska. Zhroucení tohoto plánu znamenalo, že vztahy mezi Moskvou a Kišiněvem klesly pod bod mrazu. Právě proto mnohé dnešní ruské komentáře ke schůzce hovoří o návratu do roku 2003 jako o největším pokroku, jakého mohlo včera vůbec být dosaženo.

Z toho mála, které k výsledkům schůzky prozradil poradce moldavského prezidenta Mark Tkačuk, vyplynulo, že problém Podněstří, který je - včetně přítomnosti ruských mírových sborů a také obrovských arsenálů někdejší 14. armády na území Moldavska - největším problémem ve vzájemných vztazích obou států, by se podle názoru obou prezidentů neměl řešit podle kosovského scénáře, který podle Tkačuka přináší negativní důsledky. Moldavané prý světu ukáží, jak se podobné konflikty mají utlumovat v 21. století.

Voronin každopádně Moskvě doposud navrhoval, aby ukončila svou mírotvornou misi, uskutečňovanou už od roku 1992, a všechny své vojáky z podněsterského území stáhla. Poté by Kišiněv Podněstří přisoudil širokou autonomii v rámci unitární Moldavské republiky. Ústřední vláda je prý Tiraspolu ochotna garantovat maximum myslitelné samostatnosti, ovšem jen v rámci mezinárodně uznávané praxe v podobných autonomní útvarech. Pokud by Kreml s tímto řešením souhlasil, Voronov slibuje uzákonění neutrality takto sjednoceného Moldavska, což by znamenalo, že by na území státu nesměla vstoupit noha zahraničního vojáka. Výměnou za odchod Rusů z Podněstří by tak Moldavsko automaticky obětovalo možnost svého vstupu do Severoatlantické aliance.

Prezident Voronin rovněž svému dosti rezervovanému moskevskému hostiteli slíbil, že bude osobně dohlížet na další upevňování pozic ruštiny a práv všech ruských občanů, žijících v Moldavsku po obou březích Dněstru. Kdyby všechny návrhy moldavské strany byly v Moskvě vyslyšeny, Voronin by poskytl i záruky nedotknutelnosti ruského majetku v Moldavsku včetně Podněstří.

O včerejší schůzku požádal na nedávném moskevském summitu moldavský prezident a jeho důvody pro příchod s prosíkem byly především ekonomické. Jedná se o již čtyři měsíce trvající zákaz na vývoz moldavských vín a destilátů do Ruska a také o plánované zvýšení cen ruského zemního plynu pro Moldavsko. Zatímco pokud jde o plyn, Kišiněv se s dražšími enegiemi již zřejmě smířil, "vinná válka" jedno z nejdůležitějších odvětví moldavské ekonomiky vyloženě devastuje a moldavský prezident dělá vše pro to, aby hynoucí vinaře zachránil.

Moskva naopak považuje za rozhodující problém vzájemných vztahů podněsterské urovnání, samozřejmě podle vlastních představ, kam by patřilo i ponechání ruských vojáků a zbraní tam, kde už téměř patnáct let jsou. Nu a protože Vladimir Voronin je v Moskvě považován za hlavního viníka za odmítnutí tzv. Kozakova memoranda v roce 2003, k čemuž se tehdy odhodlal pod údajným nátlakem OBSE a Západu vůbec, Moskva nyní embargem na moldavskou vinařskou produkci a cenami plynu vytváří vlastní nátlak. Už dnes se hodně mluví o tom, co všechno bude Vladimir Voronin ze svých dosavadních představ o jednotném Moldavsku ochoten slevit výměnou za zmírnění tvrdých ekonomických ran, které Rusko začalo v tomto roce jeho zemi udílet.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .