Zemětřesení v Nepálu zničilo množství kulturních památek
Zemětřesení v Nepálu nezničilo jen tisíce lidských životů, ale i tamější bohaté kulturní dědictví, píše agentura AFP. V metropoli Káthmándú se zřítila řada chrámů a soch z 12. až 18. století, které vybudovali staří nepálští monarchové.
Jejich trosky zasypaly a pohřbily mnoho lidí. Z devítipatrové věže Dharahara, hlavní turistické atrakce na Náměstí Durbár v Káthmándú, na jejíž vrchol vedlo točité schodiště s 200 schody, zbyla jen přízemní základna, když se město v sobotu otřáslo silou 7,8 stupňů Richterovy škály.
Podle jednoho turisty, který v té chvíli stál na úpatí schodiště a nyní leží v nemocnici, se věž zřítila během okamžiku a pohřbila více než stovku lidí.
O rozsahu zkázy nepálských kulturních památek se snaží získat informace UNESCO. Podle něj byla vážně poškozena i tři náměstí plná paláců v městech Patan a Bhaktapúr, která byla stejně jako Káthmándú kdysi samostatná království.
Několik chrámů se rozpadlo a dva v Patanu jsou zničeny nenávratně. Nejhůř je však na tom zřejmě Náměstí Durbár, řekl AFP zástupce UNESCO v Nepálu Christian Manhart.
Podle něj už nepálská vláda požádala UNESCO o pomoc s opravami a organizace teď zjišťuje, jak velké škody jsou. Na příslib rekonstrukce je však ještě příliš brzy stejně jako na odhad částky, kterou by UNESCO mohlo přispět.
Manhartův úřad teď shání informace, zda zemětřesení rovněž zasáhlo Lumbiní, kde se před více než dvěma a půl tisíci lety narodil Buddha a které se nachází na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Zjišťování je obtížné, neboť Lumbiní leží 280 kilometrů daleko.
Město s bohatou hinduistickou, buddhistickou a tantristickou minulostí je plné památek podobně jako Káthmándú, jež se vyznačuje unikátním architektonickým dědictvím, které inspirovalo mnoho nepálských i zahraničních spisovatelů, umělců a básníků, připomíná AFP.
Odborníci, kteří zkázu viděli v televizi, však pochybují, že by se všechny zničené památky daly dát zcela do pořádku. K podobným opravám už ale v minulosti došlo. Po dvou katastrofálních zemětřeseních v letech 1833 a 1934 jich v údolí Kathmándú povstalo z trosek mnoho, uzavírá agentura AFP.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
