Zemědělci si glyfosátem usnadňují život, veřejnost chce šetrné hospodaření, hájí zákaz náměstek

25. září 2018

Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání přípravků s obsahem glyfosátu na tuzemských polích. Evropská komise přitom loni v prosinci o pět let prodloužila licenci na používání této látky, kterou Světová zdravotnická organizace považuje za karcinogenní.

Jak uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (nestraník za ČSSD), zákaz se bude vztahovat na plošnou aplikaci těchto přípravků, použít je bude možné pouze cíleně, a to v případech, kdy nebude možný jiný postup.

Glyfosát je jako chemická zbraň, nebezpečný je i po rozkladu v půdě, varuje expert

Významným kontaminantem půdy jsou pesticidy

Česká republika podpoří na jednání v Bruselu prodloužení evropské licence herbicidu glyfosát, hlavní složky například přípravku Roundup. Koncem října se odborníci členských zemí nedokázali shodnout na tom, jestli tento herbicid dále používat. „Kloním se k variantě prodloužení buď na tři nebo pět let. Revoluční změny v zemědělství jsou často velmi těžko akceptovatelné pro praxi,“ upozornil v pořadu Pro a proti ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL).

Podle náměstka ministra zemědělství Petra Jílka je prioritou resortu postupnými kroky celkově omezit používání přípravků na ochranu rostlin. „Komise umožnila další používání glyfosátu, ale členské státy mohou navrhovat omezení jeho používání,“ upřesňuje.

„Po vyhodnocení všech aspektů jsme došli k tomu, že není na co čekat. Je třeba být v této oblasti proaktivní. Většině přípravků s účinnou látkou glyfosát končí registrace k 31. prosinci, takže je to ideální čas pro změnu podmínek,“ uvádí Jílek.

Není pochyb o tom, že pro zemědělce to bude znamenat vícenáklady. Ale zdůrazňuji, že oni se snaží reagovat na problémy, jak je veřejnost vnímá. A od zemědělců očekává šetrné hospodaření v krajině.
Petr Jílek

Opatření prý cílí zejména na potravinářské plodiny, stanoví se ochranná lhůta proti používání glyfosátu před sklizní. Jílek připouští, že zejména po sklizni se zemědělci bez glyfosátu neobejdou, zde už ale nehrozí kontaminace potravinového řetězce a bude tak možné herbicid používat.

„Glyfosát se osvědčil a nelze se zemědělcům divit, že ho maximálně využívají. Ekonomika je neúprosná. Ale ministerstvo zemědělství má s jejich postupem, kdy se snaží vše si maximálně usnadnit, problém,“ poznamenává s tím, že ministerstvo se snaží hledat alternativy a podporuje náhradu chemické ochrany biologickou.

Chemikálie omezujeme dobrovolně

„Zakáže se plošné používání při desikaci, což je opatření pro zastavení růstu rostlin, které díky tomu mají šanci dozrát,“ vysvětluje Vladimír Pícha ze Zemědělského svazu ČR a poukazuje na to, že spotřeba pesticidů se dlouhodobě snižuje, a to i bez zákazů.

Absolutní zákaz glyfosátu by podle něj ale znamenal problém, a to kvůli regulaci plevelů. „Používá se jako totální herbicid. Ukončuje růst všech rostlin a je významný pro likvidaci vytrvalých plevelů, kde se obtížně hledají jiná řešení,“ přibližuje Pícha s tím, že zemědělci budou chtít od ministerstva upřesnit, v kterých případech budou smět glyfosát nadále používat. Jinak bude třeba nalézt alternativy, což znamená další náklady.

Bude třeba používat jiné druhy osiv a způsoby sklizně, například dosoušení zrna při posklizňové úpravě. To jsou všechno další náklady. Ale v rámci zajištění bezpečných potravin jsou zemědělci schopni a ochotni je přijmout.
Vladimír Pícha

Pícha zdůrazňuje, že čeští zemědělci jsou konkurenceschopní i při relativně nižším používání chemických látek. „Dobrovolně jich používáme méně. Je to dáno i tím, že máme poměrně technologicky vyspělé zemědělství,“ podotýká.

Svaz prý překvapilo, že k zákazu dojde už od ledna příštího roku. „Zaskočilo nás náhlé zveřejnění. Jednání o glyfosátu nebyla uzavřena, nedošlo ke konkrétní dohodě,“ tvrdí s tím, že zemědělcům šlo o tom, aby se o omezení dozvěděli v dostatečném předstihu a mohli se připravit.

autoři: Karolína Koubová , ert
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.