Železnice z Číny do Ameriky

10. březen 2016
02302270.jpeg

V Rusku nedávno vznikl až utopický projekt superdálnice, která by měla spojit Sibiř, Aljašku, Kanadu a další přilehlé oblasti. Před dvěma lety také ovšem vznikl v Číně neméně ambiciozní projekt mezikontinentální superželeznice dlouhé 13 tisíc kilometrů, která by měla propojit Čínu, Východní Sibiř, Aljašku, Kanadu a USA.

Čína je již řadu let světovou velmocí v oblasti vysokorychlostních a dálkových železnic. Podle údajů z ledna tohoto roku má nyní Čína nejdelší síť vysokorychlostních tratí na světě, s celkovou délkou 19 tisíc kilometrů.

Není proto divu, že již řadu let Čína pomýšlí i na vybudování ještě delších železnic, vedoucích do jiných částí Země, které by spojily Čínu s jinými kontinenty. Jedna starší myšlenka spočívá v železničním propojení Číny s Evropou (přes Moskvu, kde se setkají dvě železniční linie, vedoucí z Číny alternativně přes Východní Sibiř nebo Kazachstán, nebo přes Střední a Přední Asii, Turecko a Balkán).

Konečným cílem těchto železnic by byly Německo resp. Londýn. Nyní se objevila také koncepce propojení čínské železniční sítě se severoamerickým kontinentem. Další železniční linie by měla vést z Jihozápadní Číny směrem do Jihovýchodní Asie a končit až v Singapuru.

Součástí sibiřsko-americké superželeznice by měl být také 200 kilometrů dlouhý podmořský tunel, nacházející se pod hladinou moře v Beringově úžině, dělící Asii a Ameriku.

Tento podmořský tunel bude samozřejmě po inženýrské i finanční stránce nejnáročnější částí projektu. Jeho délka bude asi 5x větší než délka tunelu, nacházejícího se pod kanálem La Manche. Při rychlosti kolem 350 kilometrů za hodinu by měl výlet ze Severovýchodní Číny do Spojených států trvat asi 2 kalendářní dny.

Jednou z hlavních postav tohoto projektu je Wang Mengshu, železniční expert Čínské akademie pro inženýrství, který existenci zmíněného projektu oznámil veřejnosti v roce 2014, prostřednictvím listu Beijing Times. Podle něj také nyní probíhají zásadní diskuse o projektu, mj. s ruskými experty, kteří o podobném projektu mezi sebou jednali také mnoho let (veřejně od roku 2011).

Kámenem úrazu bude ale samozřejmě finanční stránka projektu, zejména otázka finanční návratnosti podmořského tunelu pod Beringovou úžinou.

Zdroje: Sijutech, Inhabitat, Gizmodo, Guardian, Wang Menshu

autor:Pavel Vachtl
  • Technologie