Zelená planeta už v prekambriu?

Vědci z Arizonské státní univerzity a Kalifornské univerzity studovali chemické složení vápenců pocházejících z neoproterozoika, tzn. z doby před 1 milionem až 542 miliony let. Po něm následovalo kambrium, ve kterém došlo k prudkému nárůstu biodiverzity - ke kambrijské explozi. Podle autorů studie výsledky analýzy izotopů uhlíku a dusíku ve vápencích vypovídají o tom, že už před 600 až 800 miliony let bylo na Zemi docela zeleno - malé mechy a jejich příbuzné játrovky zřejmě rostly na pobřežních oblastech a mohly zasahovat i do vnitrozemí.

Genetické důkazy sice svědčí o tom, že mechy jsou staré asi 700 milionů let, ale zatím si nikdo nepředstavoval, že by v této době rostly na souši v tak velkém rozsahu. Podle dosavadních teorií tehdejší pozemský život představovaly nanejvýš slizké povlaky bakterií a řas na skalách mořského pobřeží. Ne všichni také s novou teorií "zeleného prekambria" souhlasí. Podle článku na stránkách New Scientist vědcům chybí fosilní důkazy z tohoto období. Další problém je teorie sněhové koule, podle které byla Země v době před 750 až 600 miliony let pokrytá vrstvou ledu, a ta by mechům a játrovkám nejspíš silně zkomplikovala život. Autoři studie ale oponují, že Země pravděpodobně nebyla pod ledem celá a na souši mohly být rozsáhlé oblasti, ve kterých by mechy mohly přežít.