Zdravotnické miliardy v mlhách

Vládní politici v čele s ministrem financí Miroslavem Kalouskem a náměstkem ministryně zdravotnictví Markem Šnajdrem se opět zlobili na poslance Ludvíka Hovorku, který jim měl údajně zkomplikovat život. Jejich kritika je běžnému člověku, který nepatří k politickým kruhům, značně nepochopitelná.

Kalousek se Šnajdrem se rozhodli provést operaci, které umožní získat peníze na investice a přitom obejít rozpočet. Nebylo to poprvé, kdy se tento trik používal.

Je k němu potřeba sepsat novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku, ve zmíněném případě novela prakticky obsahuje jedinou větu: Ministerstvo zdravotnictví dostane na investice 3 miliardy korun, z toho polovinu letos a polovinu v příštím roce.

V důvodové zprávě je ještě seznam staveb, na které peníze půjdou. Financovat by se měla další rekonstrukce dětské části Fakultní nemocnice Motol v Praze, vybudování velkého onkologického centra v Plzni a projekt stavby Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně. Dalšími akcemi může podle důvodové zprávy být rekonstrukce Fakultní nemocnice Brno, onkologického a infekčního pavilonu ve Fakultní nemocnici Ostrava, vybudování objektu chirurgické a intenzivní onkologie a onkologické patologie v Masarykově onkologickém ústavu Brno.

Fakticky jde o to, že ministr Kalousek seškrtal v rozpočtu na letošní rok zdravotnické investice a teď se spolu se zdravotníky snaží sehnat náhradu. Přes netradiční způsob shánění peněz to zní velmi rozumně, lidoveckému poslanci Hovorkovi se však plán nelíbil, připojil k zákonu dva pozměňovací návrhy a sněmovna mu je schválila. Právě Hovorkovy změny Kalouska i Šnajdra rozzlobily. Opravdu je nepochopitelné, o co vládním představitelům jde. Lidovec s pověstí rebela pouze do zákona dodal žádost, aby vláda přesně řekla, jak přesně peníze jednotlivým stavbám rozdělí. Na tom není nic strašného, přesně tak se postupuje při rozdělováním investic ve státním rozpočtu. Vláda by zároveň měla sepsat, jaký majetek chce prodávat, aby příslušné miliardy sehnala. Na účtu zrušeného Fondu národního majetku už žádné peníze nejsou a dokud se nebude privatizovat, ani tam žádné peníze nebudou.

Poslanec Hovorka je podezíravý, obává se, že ministerstvo chce sehnat potřebné peníze prodejem státního majetku. Přitom je z posledních měsíců známo několik případů, kdy se majetek prodával či pronajímal pod cenou, protože ministerstva obešla zákon o veřejných zakázkách a fakticky nabídla své nemovitosti jednomu zájemci. Vedle ministerstva vnitra si v tomto směru vysloužilo nepříliš dobrou pověst také ministerstvo zdravotnictví.

V zásadě jsou tedy k dispozici dva výklady sněmovního konfliktu: buď se Kalousek a Šnajdr zlobí, že je Hovorka zatěžuje zbytečnou byrokracií, anebo by byli raději, kdyby jejich operace se státním majetkem nikdo příliš nekontroloval.

Bohužel, pravděpodobnější je druhá varianta. Její věrohodnost posiluje jiný příběh, který se týká zhruba stejného obnosu, tentokrát tří a půl miliardy. O tuto částku loni překročila Všeobecná zdravotní pojišťovna svůj rozpočet pro nemocnice. Tím se lišila od jiných pojišťoven, které rozpočet či pojistný plán dodržely.

Na první pohled opět nejde o nic divného, operaci je možné dokonce hodnotit jako pozitivní krok. Náměstci ministryně zdravotnictví Pavel Hroboň a Marek Šnajdr, který je zároveň předsedou správní rady VZP, vysvětlují vyšší výdaje tím, že investovali do nákladné péče ve specializovaných centrech - jde především o léčení onkologických chorob, složité chirurgické zákroky a výměnu kloubů. Skoro polovinu použité částky přitom získali úsporou na lécích.

Ovšem i tento případ má čertovo kopýtko. Ani ministerstvo zdravotnictví, ani VZP na opakovaný dotaz nesdělily, do jakých nemocnic peníze konkrétně daly. Vůbec zjistit, že došlo k překročení výdajů u nejdůležitější položky rozpočtu největší pojišťovny, dá dost téměř detektivní práce. Přitom by pro náměstky nebylo nic jednoduššího, než oznámit, na jaké užitečné operace a v jakých špičkových zařízeních byly peníze použity. Vědí to ve VZP i na ministerstvu, protože o zvýšení plateb nad úroveň běžných záloh musel někdo konkrétně rozhodnout a musela být sepsána příslušná smlouva.

Případy investic i vyšších dotací nemocnicím si jsou podobné jako vejce vejci. Významní státní úředníci zacházejí s penězi, které patří daňovým poplatníkům, a přitom daňovým poplatníkům nechtějí vůbec sdělit, za co je vlastně chtějí utratit, případně označit státní majetek, jehož prodejem chtějí finance získat.

Prostě vzbuzuje to podezření a zástupci ministerstva zdravotnictví by měli využít šanci a mlhu podezření rozptýlit. Rozčilovat se přitom je zbytečné.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .