Zdeněk Velíšek: G7 jako aktér (ne už jen politických) změn
Po minulém summitu G7, konaném loni v červnu v Kanadě, se zdál politický svět nenávratně rozštěpený.
Americký prezident na něm odmítl podepsat společné komuniké a dal tím najevo, že jeho „America first“ znamená zároveň „America alone“. Jinými slovy, že jeho vláda nehodlá být jen jednou z nejmocnějších, ale právě tou jedinou nejmocnější.
Čtěte také
O rok a dva měsíce později, po svém dalším pravidelném summitu, konaném v minulých dnech v jihofrancouzském Biarritzu, se G7 opět jeví jako formace států schopných svou ekonomickou kapacitou a svým společným politickým směřováním udržovat na této planetě klid a mír.
Ne proto, že tam vlády Francie, Spojených států, Kanady, Japonska, Velké Británie, Německa a Itálie tentokrát ustoupily od podpisu společného komuniké; to se v historii G7 možná stane jen žertovným detailem, i když je pravda, že mělo jistý význam tím, že umožnilo přizvání – jaksi bokem – zástupce Iránu.
Burcující komuniké
Jednání s ním v Biarritzu mělo znovu přiblížit dodržení mezinárodní dohody, která v roce 2015 Írán zavázala k tomu, že se nikdy nestane jadernou mocností.
Čtěte také
Během summitu se ve světovém tisku objevilo, že íránský prezident měl dokonce souhlasit s blízkou schůzkou s Donaldem Trumpem. Ale to se nakonec nepotvrdilo a s tím zanikla i naděje na to, že by Amerika přece jen byla znovu ochotná sdílet důvěru evropských signatářů v onu mezinárodní dohodu s Iránem.
Pohřbilo to i naději na to, že by se tím význam letošního summitu G7 perspektivně znásobil. On ale ten právě ukončený summit může mít nečekaně význam okamžitý, bezprostřední.
G7 ho může sehrát svým podílem na pokusu uhasit jiné globálnější a akutnější riziko, než jakým by mohla být íránská jaderná zbraň. Slovo uhasit myslím tentokrát doslova. Požár amazonského pralesa zdaleka není nebezpečím jen pro Brazílii.
Klimatická změna měla na programu jednání G7 v Biarritzu své místo právem nejen jako jen doplněk ale jako ústřední téma, na jehož realizaci mají doslova životní zájem nejen vlády sedmi zemí této planety, ale všichni její obyvatelé, včetně veškeré fauny a flóry.
Možná že právě k tomuto bodu své agendy by G7 ještě dodatečně měla vydat nějaké, pokud možno, burcující komuniké. Určitě by našlo pozitivní odezvu.
Autor je komentátor České televize
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
