Zbraňové zákony jsou moc liberální, říká senátorka Kordová Marvanová. Stačí aktualizovat stávající legislativu, tvrdí poslanec Letocha
Šest pistolí, útočná puška, brokovnice a čtyři tlumiče pořízené během půl roku. Střelec, který loni před Vánocemi zabil na Filozofické fakultě UK v Praze 14 lidí, se dokázal zásobit i zbraněmi, ke kterým by v jiných zemích vůbec neměl přístup. Po půl roce, který uběhl od tragédie, znovu ožívá otázka, zda společnost dělá dost pro to, aby minimalizovala možnost opakování podobné tragédie.
Ke střelbě v budově Filozofické fakulty došlo ve stejné době, kdy poslanci v druhém čtení projednávali novelu zbraňového zákona.
„Došli jsme k závěru, že veškeré věci, které byly do té doby navrženy, jsou dostatečně kvalitní na to, abychom podobným situacím do budoucna ne sice úplně zabránili, ale mohli je eliminovat,“ říká poslanec hnutí STAN Petr Letocha. „Na základě této události jsme se zároveň rozhodli, že budeme aktualizovat současný zákon o zbraních, který bude platit do konce roku 2025.“
Čtěte také
Nově bude platit povinnost pro prodejce zbraní hlásit podezřelé nákupy nebo možnost pro policii, aby preventivně zabavila zbraň ve chvíli, kdy na podezřelé chování nebo podezřelého pachatele upozorní orgán veřejné moci.
Psychotesty jako prevence
Naopak podle advokátky a senátorky z klubu ODS a TOP 09 Hany Kordové Marvanové je česká zbraňová legislativa dlouhodobě příliš liberální.
„Současný systém počítá s tím, že se zkoumá jen zdravotní způsobilost, ale vůbec se nezkoumá psychická způsobilost. Přitom v řadě sousedních zemí EU, je to regulováno,“ kritizuje advokátka. „Střelec na Filozofické fakultě evidentně psychicky způsobilý nebyl. Není v pořádku, že se takoví lidé mohou dostat ke zbraním.“
Psychická způsobilost by podle Kordové Marvanové měla být ověřována u držitelů zbraní psychotestem, podobně jako se to děje u policie, vojáků nebo i profesionálních řidičů. Naopak podle Letochy jsou takové testy neúčinné, protože neodhalí některé symptomy ani akutní zhoršení stavu.
„Psychotesty nejsou něco, co by mohlo zabránit střelbě,“ domnívá se Letocha. „Řešením je propojení registrů, protože ve chvíli, kdy pacient sám přijde, psycholog, psychiatr nebo obvodní lékař uvidí v systému, že je držitelem zbrojního oprávnění, a měl by vyhodnotit, jestli diagnóza, se kterou pacient přichází, je slučitelná s tím, aby měl zbraň.“
Právo, nebo výsada
Diskuze se vede také kolem snadné dostupnosti zbrojního průkazu a zbraní, včetně tlumičů. „Dotyčný střelec byl lépe vybavený než policisté,“ podotýká Kordová Marvanová.
Čtěte také
„Kromě práva mít zbraň, by tady měl být i nárok veřejnosti na dostatečnou ochranu proti masovým střelbám. Proto se musí prověřit i to, jak se povolení na takové zbraně vydávají."
K omezení zbraňové legislativy vyzývají i petice Amnesty International nebo studentů z Filozofické fakulty. Ti apelují, aby držení zbraní nebylo právo, ale výsada udělována pouze ve výjimečných a odůvodněných případech.
Více podrobností o změnách zbraňové legislativy, dostupnosti zbraní a efektivitě psychotestů si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Petr Hartman: Poučení z tragické střelby na Filozofické fakultě UK
Z chyb je potřeba se poučit, aby se neopakovaly. To dává smysl v případě, že chyby dokážete odhalit. Platí to pro čin šílence, který na FF UK připravil o život 14 lidí.
-
Expertka na legislativu držení zbraní: Říká se, že je u nás snadné pořídit si zbraň. Není to pravda
Milena Bačkovská, expertka na legislativu spojenou s držením zbraní z ministerstva vnitra, vysvětlí, co nového přináší chystaný zákon o zbraních.
-
Zásah na fakultě byla zprvu improvizace. Vázla hlavně komunikace, říká k závěrům šetření reportér
Univerzita Karlova podala stížnost proti odložení případu střelby na filozofické fakultě. Je třeba ještě došetřit souvislosti útoku, nebo už je jasné, co se odehrálo?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.