Zastaví Saharu bakterie?

Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Knižní sci-fi novinky července (V. Ríša), Co je telehouse? (M. Koláček, J. Hampl, repr.), Futurologické okénko: projektory na cesty (J. Donát), Četba - P. Urban: Otaku, 23.30 (repr.).

Proces desertifikace vyprahlých oblastí, tedy přeměna krajiny v neúrodnou a neobyvatelnou poušť, je velmi nevítaným jevem. Často je to proces prakticky nevratný. Například severoafrická poušť Sahara se takto rozšiřuje už od dob starého Říma. Nepříznivé klimatické a ekologické změny, které očekáváme v tomto století, mohou urychlit další rozšíření saharské pouště za její dnešní hranice. Podobné zvětšování plochy pouští se předpokládá i v jiných oblastech světa.

Mnoho vědců a inženýrů se pokouší vymyslet způsob, jak šíření pouští zabránit. Posledním nápadem je snaha využít "přírodní technologie". Jedná se o bakterie, které umějí stavět zdi z písku.. S tímto projektem přišel architekt Magnus Larsson na konferenci v anglickém Oxfordu. Navrhl postavit asi 6000 kilometrů dlouhou zeď z písku, tedy z materiálu, kterého je na Sahaře opravdu dost. Sahala by od Mauretánie na západě až po Djibouti na východě.

Stavět ji ovšem nebudou lidé a stroje, nýbrž bakterie Bacillus pasteurii. Tento mikroorganizmus se hojně vyskytuje v zatopených oblastech a mokřinách a pomocí svého metabolismu produkuje kalcit, který obsahuje uhličitan vápenatý. Ten funguje jako přírodní cement či tmel.

Larsson navrhuje vysílat nad jižní hranici Sahary balony s nákladem těchto baktérií. Balony časem spadnou a baktérie se rozprostřou kolem místa dopadu. Během krátké doby tyto baktérie přetvoří saharský písek ve tvrdý pískovec. Hradby z pískovce pak zabrání šíření písečné oblasti mechanickou cestou, tj. pomocí posuvů písečných dun.

Odhaduje se, že přibližně třetina světové populace je výhledově desertifikací ohrožena. Jeden z předchozích návrhů počítal s vysazováním řad stromů na hranici pouště, jejich kořeny by půdu zadržovaly. Chudí místní lidé ale tyto stromy často vykáceli kvůli dřevu. Podobný osud snad bariéře z pískovce nehrozí. Obě metody by se mohly navíc doplňovat.