Zářijový časopis Vesmír

11. září 2014

Přinášíme vám výběr zajímavých témat, která na vás čekají v novém čísle časopisu Vesmír.

Hmyz by nás měl zajímat
Rozhovor Evy Bobůrkové s molekulárním genetikem Markem Jindrou

Motýl se světélkujícíma očima, to byl jeden z jeho prvních kousků. Střídavě doma a ve světě už léta mění, a tím studuje genetickou výbavu octomilek, potemníků či bourců. Jeho poslední „zářez“ je odhalení dlouhá léta marně hledaného receptoru pro hmyzí juvenilní hormon, který řídí metamorfózu. „Vědec za život neudělá mnoho objevů, které by opravdu stály za řeč. Na tenhle jsem pyšný,“ říká Marek Jindra.

Šestnáct obětí, překvapivý pachatel

Plena mozková s masivním výskytem leukocytů

V letech 1962 až 1965 podlehlo šestnáct lidí ve věku od 8 do 25 let zánětu mozku a mozkových blan. Případy spojovaly dvě okolnosti: všechny oběti krátce před smrtí plavaly ve veřejném bazénu v Ústí nad Labem a ani u jedné z nich nebyl usvědčen tradiční bakteriální původce tohoto onemocnění. Začal se psát napínavý příběh, jenž může mít kdykoli pokračování. Jsme na ně připraveni?
Český epidemiolog Karel Novák vzpomíná na záhadnou ústeckou epidemii. Co ji způsobilo?

Aflatoxin a podobná sebranka

Na plesnivém chlebu se nejčastěji vyskytují houby rodů Penicillium nebo Aspergillus, někdy Alternaria či Fusarium

Houbové mikroorganismy jsou všude kolem nás. Některé produkují jedovaté a rakovinotvorné látky. Opatrnost je namístě. Aflatoxiny, ochratoxin A, deoxynivalenol, fumonisiny, zearalenon – to je namátkou jen několik názvů mykotoxinů. Proč jsou tyto látky dnes ve středu pozornosti laické i odborné veřejnosti a jestli jsou opravdu tak hygienicky a toxikologicky závažné, o tom v článku píše Jan Nedělník.

Voštiny (Pískovcové skalnaté pobřeží severozápadního Turecka)
Radek Mikuláš

Zprohýbané laminy železitého tmele vytvořily matrici ve svislé stěnce, podle níž jsou uspořádány voštiny. Snímek je ze zálivu Marmaros na ostrově Gökçeada

Krystalizace solí v horninových pórech mezi zrnky písku je hlavním mechanismem, jakým vznikají na povrchu pískovcových skal důlky známé jako voštiny. Na pískovcích mořského pobřeží, kam je sůl přinášena převážně s vodní tříští během příboje. Tam mají bohatou voštinovou výzdobu převislé, šikmé i vodorovné povrchy.

Faraon „včelařem“? (První egyptská vyobrazení včely)
Břetislav Vachala

Detail výzdoby čelní strany podstavce Džoserovy sochy. V levé části je zaznamenáno jméno a tituly Imhotepa. Výška podstavce je 14,2 cm. Egyptské muzeum v Káhiře (JE 49889)

Nejstarší dochovaná vyobrazení včely (Apis mellifera lamarckii) se bezprostředně vztahují k egyptskému vládci, který se jako král Horního a Dolního Egypta tradičně označoval Ten, který náleží ostřici a včele. Hieroglyfická značka představující včelu byla již v době 1. dynastie také součástí psaní tří významných úřednických titulů: nositele pečeti krále Dolního Egypta, tesaře krále Dolního Egypta a služebníka krále Dolního Egypta. Mezi nositeli pečeti nejvíc proslul věhlasný mudrc a lékař Imhotep.

O existenci Imhotepa, který byl později ztotožněn s řeckým bohem lékařství Asklépiem, se přitom dlouho pochybovalo, dokud nebyl r. 1926 nalezen v Sakkáře podstavec Džoserovy vápencové sochy, na němž bylo uvedeno Imhotepovo jméno a tituly. Na prvním místě je zmíněn právě jeho titul nositel pečeti krále Dolního Egypta.

Skalní brána, vytvořená experimentálně v laboratorním akváriu

Češi odhalili tajemství pískovce

Celých 150 let na své odhalení čekalo tajemství, které marně luštily generace geologů a geomorfologů – jaká síla dala vzniknout majestátní nádheře skalních pískovcových měst? Postup, který příroda úspěšně používá na mnoha místech světa, poprvé uspokojivě vysvětlují až geologové Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Geologického ústavu Akademie věd, Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd a americké Brigham Young University v Utahu.

O videodokumentu zkoumaného jevu, na kterém se podílel i časopis Vesmír, referuje na stránkách časopisu Marek Janáč.

autor: Vesmír
Spustit audio