Zamyšlení nemocničně-sociologické

A skrze tuto úsměvně zářivou atmosféru začnete chápat, že jde o pracoviště vskutku mimořádné, jak vám také bylo doporučeno.

Ovšem zdravotní péče spočívá především v léčení a to - jak se zdá - má v rukou především sám pan profesor Melichar řídící ten svůj převážně ženský kolektiv pečovatelek, hlavně však na světové úrovni sledující léčebné novinky svého oboru. Den před mým nástupem se vrátil z kongresu v Hong-Kongu, na víkend po mém propuštění odletěl na něco podobného do Říma.

Připadalo mi zkrátka, že na této klinice vůbec nevládne nějaká rozjitřená nálada mezi mužským a ženským personálem a že převaha žen zde plně kompenzuje svou ochotu a schopnost dokonalé péče o pacienty, při čemž plně respektuje a aplikuje vše nové, co pan profesor vozí ze světa a uvádí do praxe svým vlastním přemýšlením a kombinacemi. Mám však za to, že kdyby se do podobné badatelské práce chtěla pustit kterákoliv žena, určitě by jí to bylo umožněno.

Tolik tedy jedna velká chvála. Mám-li však k tomu všemu ze svého několikadenního pobytu na zmíněné olomoucké klinice přidat i několik kapek kritiky, pak se to kromě už zmíněných stísněných poměrů týká určité složky, za niž klinika nemůže - totiž jejích pacientů. Nic proti jejich chování - hodní Hanáci či Valaši vždy připraveni poskytnout i při svých obtížích pomoc druhému. To, co mi na nich vadilo, byla vlastně jejich svrchovaně soukromá věc, do které mi vůbec nic nebylo. Přesto si myslím, že v tom nějaká chyba je.

Člověk totiž když čte pouhá čísla o četnosti našich tištěných medií, přece jen si pravou skutečnost neuvědomí tak důkladně jako když v té nemocnici každé ráno na vlastní oči a zcela konkrétně vidí, že při ranním prodeji novin je z celého velkého nemocničního oddělení úplně sám, kdo si koupí seriozní deník, zatímco ostatní do jednoho kupují bulvár. Jak říkám, mohlo by mi to být jedno, ale jeden následek tohoto už dlouholetého bulvárního boomu je evidentní a projevuje se přímo na místě v té nemocnici v omezení témat konverzace mezi pacienty: peníze, skandály, mordy, kromě samozřejmých záležitostí rodinných, pracovních a ovšemže zdravotních. Dál to však v tématech nejde, ačkoliv otevřené duše by pro to byly - hlubší témata životní či kulturní tak unikají ..

S tím je samozřejmě zcela nerozlučně spojen i bulvár linoucí se z komerčních televizí. Přístroje do jednotlivých pokojů nejsou zatím v Olomouci z finančních důvodů ještě zavedeny, ale o "blaho" těchto dojmů jsem ani tam nebyl připraven, protože jeden pacient si jako jediné svoje vybavení z domova přinesl obrazovku s příslušenstvím a téměř nesledovaný hukot programu pak frčel celý den až do noci.

A tady se nám kruh tohoto zdravotnicko-politického zamyšlení logicky uzavírá. Politici všech a hlavně těch největších stran ve svém lítém boji o moc musí brát v úvahu tyto bulvárem zbytečně vymývané mozky většiny voličů a věnovat jejich často málo významným požadavkům více pozornosti i finančních prostředků než například právě skvělým schopnostem zdravotnických badatelů a praktiků, které i té bulvárem zasažené většině pomáhají zachraňovat to nejcennější - to jest jejich vlastní názory.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .