Zahradil: Přijetí eura? Zatímco Litva má strach z Ruska, Češi a jejich peněženky se bojí krize eurozóny

Současná vláda sice říká euru ano, nehodlá nás ale během svého mandátu k němu dovést. Měli bychom se inspirovat Slováky, nebo naopak Řeky, kteří eurozónu možná opustí?

„Euro nemělo na slovenský ekonomický úspěch tak velký vliv, jak někteří tvrdí,“ uvedl v pořadu Pro a proti europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle něj je postaven spíše na ekonomických reformách dvou pravicových vlád. „Došlo k řadě kroků, které jsme my v České republice nikdy neudělali.“

Pro pobaltské země, včetně poslední Litvy, bylo přijetí eura primárně politickou záležitostí, domnívá se europoslanec. „Z logických důvodů: všechny sousedí s Ruskem, mají z něho obavy, a proto usilovali o co nejhlubší integraci do všech možných struktur, které Evropská unie vytvořila.“

Zahradil: „Přestože se říká, že se lidé v Česku o politiku nezajímají, pokud je o jejich vlastní peněženky, zajímají se velmi. Myslím, že si všichni všimli nástrojů, které jsou s existencí eura a vstupem do eurozóny spojeny, a i ti, kteří o politiku nejeví zájem, si to dokázali dobře spočítat: negativní vztah k euru narostl v posledních letech s krizí eurozóny.“

Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová připomněla okolnosti, které slovenské transformaci a přijetí eura předcházely.

Radičová: „Zkolaboval celý bankovní sektor a na jeho revitalizaci jsme museli použít 12 % HDP. My jsme zažili, co je to být na kolenou. Zkrachovalo 1500 firem, nezaměstnanost stoupla na 20 %.“

Slovenská republika na konci vlády Vladimíra Mečiara prožila krach státu, připomněla politička.

„Zážitek konce 90. let, kdy Slovensko bylo označeno za pseudodemokracii, bylo vyloučeno ze všech vyjednávacích pozic, zaostávalo v životní úrovni, znamenal, že stabilizace a nastartování reforem získalo širokou podporu,“ vysvětlila Radičová.

Proto bylo přijetí eura nejen ekonomickým, ale také politickým rozhodnutím napříč celým politickým spektrem, stejně jako vstup do Evropské unie. „Příprava na vstup Slovenska a do eurozony měla kontinuitu a pokračování.“

Otázku ohrožení k EU nově přistoupivší Litvy bývalá premiérka zobecnila.

„Bezpečnostních rizik se nyní musí obávat většina zemí nejen Evropy, a nejen z důvodu rusko-ukrajinského konfliktu, ale především kvůli vzniku Islámského státu a krize v Iráku a Sýrii,“ konstatovala Iveta Radičová.