Žádné otázky

5. říjen 2004

Šest set představitelů českého politického, ekonomického a veřejného života se včera v Praze na Žofíně zúčastnilo důležité debaty o budoucnosti sociálního státu v Evropě. Projevy měli člen Evropské komise Vladimír Špidla a německý kancléř Gerhard Schröder, který právě zmíněnou diskusi označil za hlavní bod své několikahodinové návštěvy Prahy, kde se jinak už jenom setkal s několika politiky.

Podle Schrödera je sociální stát součástí evropské kultury a jeho nezbytná modernizace klíčovým tématem evropské a možná i světové politiky. Pokud Gerhard Schröder věřil, že pražská debata přispěje k nalezení odpovědi, jak sociální stát bránit proti současným výzvám, kterými jsou teror a nacionalismus v mezinárodní politice, globalizace či nepříznivý demografický vývoj, nejspíše odjel rozladěn. Diskuse se totiž nekonala. Po projevech řečníků neměl nikdo z šesti set přítomných žádný dotaz. Samozřejmě z toho neplyne, že by otázka udržení sociálního státu nebyla hlavním tématem budoucnosti.

Absence reakcí, dotazů či polemiky může také znamenat, že k debatě bylo místo kvalifikovaných debatérů nešťastně přizváno pouhé publikum, nekvalifikovaní posluchači. Někdo by asi měl německému kancléři neoficiálně vysvětlit, že hlavním tématem české politiky momentálně není reforma sociálního státu, nýbrž všeobecné cvičení politiků s košťaty, kterými se vzájemně chystají vymést konkurenci v nadcházejících volbách. Kdyby nadace Fridricha Eberta a Koordinační rada Česko-německého fóra přizvala na žofínskou debatu místo představitelů politického, ekonomického a veřejného života lidi, kterých se budoucnost sociálního státu v Evropě konkrétně dotýká, byl by se u nás Gerhard Schröder cítil jako doma. Možná by i letělo nějaké vejce.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.