Žádná evropská vláda nevypne všechny uhelné elektrárny, dokud nebude mít dostatek jiných zdrojů, říká Bartuška

Přechod Německa z jádra na obnovitelné zdroje se podle Václava Bartušky, zvláštního velvyslance české vlády pro otázky energetické bezpečnosti, může projevit především v zimě v okamžicích, kdy málo svítí a fouká. To by pak mohlo vést i ke střídavému růstu cen.

Čtěte také

Stávkující studenty bych podpořil. Uhelné elektrárny může nahradit fotovoltaika, míní exministr životního prostředí Bursík

Německá vláda také podle Bartušky loňský rok na jaře po začátku války na Ukrajině zkoumala, zdali by šlo odstavené reaktory znovu zapojit.

„Ukázalo se, že protažení fungování elektráren o několik měsíců je možné, ale za několik let by bylo už velmi složité. Německu chybí dnes odborníci pro provozování elektráren a otázkou je také palivo a další technické parametry,“ říká a dodává, že rozebrání elektráren a dekontaminace daného území bude trvat řadu let.

Uhelné elektrárny jen tak nezmizí

Zhruba jednu třetinu energie vytváří v Německu aktuálně uhelné elektrárny. Po začátku války na Ukrajině výroba skrze uhlí vzrostla. Německo chce přesto s výrobou energie z uhlí nejpozději do roku 2038 skončit. Podle Bartušky je ale pravděpodobnost, že něco takového nastane, mizivá.

Z Německa nám ukazují slabiny silného rozvoje obnovitelných zdrojů.
Edvard Suquens

„Přestaňme se politiků ptát, co říkají, a koukejme se na to, co reálně dělají. Celá Evropa v loňském roce ukázala, že nedokáže být naprosto pragmatická a vzít zpátky všechny sliby tak, jak je uložila. Žádná vláda v Německu ani u nás nevypne všechny uhelné či plynové elektrárny, dokud nebude mít jistotu, že má dostatek jiných zdrojů. My samozřejmě máme důležitá politická témata, ale na prvním místě je výroba elektřiny jako takové. A žádná evropská vláda nemůže vládnout po tmě,“ vysvětluje.

Nahrazení jádra obnovitelnými zdroji v Česku?

Podle průzkumu agentury YouGov více než polovina Němců v tuto chvíli nesouhlasí s odstavením jádra, dvě třetiny by schvalovaly naopak jeho prodloužení. Jak uvádí Bartuška, 80 procent české společnosti také dlouhodobě jádro podporuje a podíl podpory nepoklesl ani po Fukušimě před 12 lety.

Edvard Sequens, energetický expert a také energetický poradce společnosti Calla, říká, že Německo se v ohledu nahrazení jádra obnovitelnými zdroji může stát také inspirací pro Česko. „Ten technologický vývoj sem jde i z Německa a zároveň nám ukazují i slabiny silného rozvoje obnovitelných zdrojů, což jsou takové ty denní velké výkyvy do plusu nebo do minusu,“ uvádí.

Německo se k uhlí nevrátí

Podle Suquense právě v Česku panuje dojem, že Německo nahrazovalo jadernou energetiku uhelnou, ale jak sám uvádí, nic takového není pravda.

Čtěte také

Německo nikdy nedodrželo své klimatické sliby. Hnědé uhlí bude spalovat dál, popisuje zpravodaj Polák

„Když se podíváme na bilanci za poslední dekádu, tak vidíme, že ta náhrada šla cestou obnovitelných zdrojů a snižováním spotřeby. To, k čemu vede politické odstavování jaderných reaktorů, je, že se uhelné německé bloky odstavují pomalu nebo poslední dva roky vůbec. Tam by to stahování mohlo být rychlejší, kdyby byla energie nadále z jádra aspoň nějaký čas. Ale je už rozhodnuto a já se nebojím, že by se Německo k uhlí vracelo,“ míní Sequens.

Uhlí má však v Německu stále podíl na jedné třetině energie. Podle Sequense si Němci sice nechají uhelné bloky jako záložní, ale vracet se k nim v běžné situaci nebudou.

„Opravdu nečekám, že by se nahrazovaly poslední odstavené jaderné reaktory těmi uhelnými. Trajektorie změny zdrojů Německa je naprosto jasná a jde směrem k obnovitelným zdrojům, k vyšší energetické efektivitě čili k menšímu růstu spotřeby, než by bylo jinak normální,“ dodává Sequens.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Pavlína Nečásková.