Žáby, které si povídají ultrazvukem
Ultrazvuková komunikace se nevyskytuje jenom u netopýrů nebo kytovců, ale kupodivu také u jednoho druhu žab.
Ekologové z Kalifornské univerzity v Los Angeles zřejmě jednu chvíli zapochybovali o svých smyslech. Na ostrově Borneo pozorovali žábu z čeledi skokanovití, jejíž hrdelní vak se nadouval přesně jako při kuňkání, ale žádný zvuk nebylo slyšet. Poté, co do výzkumu zapojili techniku, zjistili, že žáby vydávají zvuk o frekvenci více než 20 kilohertzů a dokážou zachytit zvuk o frekvenci až 38 kilohertzů. Tyto frekvence patří do ultrazvukové škály, kterou lidské ucho nedokáže zachytit.
Žába druhu Huia cavitympanum je zatím jediná známá výjimka. Podle článku v PLoS ONE má také velmi neobvyklou anatomii ucha. Na rozdíl od jiných žab není její bubínek jen blanka na povrchu hlavy, ale je umístěný uvnitř lebky - tedy podobně jako u savců. Kromě ultrazvuku žába produkuje také kuňkání o slyšitelné frekvenci. Důvodem, proč používá dva typy hlasové komunikace, je zřejmě její životní prostředí. Žába obývá rychle proudící prameny, ve kterých vyšší ultrazvukové frekvence snáze proniknou nízkofrekvenčním šumem vody. Pro člověka slyšitelné volání o nízkých frekvencích se zase lépe nese na větší vzdálenosti.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.