Zabil Harírího Hizballáh?
Kdo zabil Rafíka Harírího? To není název detektivního románu, ale seriózní politický problém, který ovlivňuje dění v jedné z nejkrizovějších oblastí světa. Úplná otázka by měla znít takto: "kdo a proč zabil tohoto bývalého libanonského premiéra, komu jeho smrt posloužila, a jaké následky bude mít případné odhalení jeho vrahů."
Právě to se nyní možná děje. Německý časopis Der Spiegel uveřejnil článek, v němž uveřejnil údajné úniky ze zvláštního mezinárodního tribunálu, který Harírího vraždu vyšetřuje. Podle těchto informací by za atentátem stálo libanonské hnutí Hizballáh, a nikoli syrská tajná služba, jak se dosud soudilo. Pokud by se tyto informace potvrdily, mohly by ještě stihnout zásadně ovlivnit libanonské parlamentní volby, které se budou konat za necelé dva týdny.
Rafík Harírí byl pravděpodobně vůbec nejvýznamnější politickou postavou Libanonu své doby. Tento sunitský podnikatel měl velmi úzké vazby na Saúdskou Arábii. Když ho v roce 2006 kdosi zabil při gigantickém pumovém výbuchu pod jeho automobilem, podstatná část Libanonců i světového veřejného mínění obvinila Sýrii. Ta tehdy de facto už tři desetiletí okupovala Libanon, a více méně ani neuznávala jeho samostatnost. Spekulovalo se o tom, že Harírího plány na posílení libanonské svrchovanosti zkřížily Damašku jeho plány, a ten ho proto odstranil. Do ulic následně vyšly statisícové zástupy Libanonců, Sýrie se ocitla pod obrovským tlakem a stáhla z Libanonu všechny své vojáky, a později dokonce uznala libanonskou nezávislost.
Vyšetřování naznačovalo, že Harírího za vraždou stál komplot prosyrsky orientovaných špiček libanonských tajných služeb se syrskou rozvědkou. Během vyšetřování byli dokonce někteří z nich zatčeni, a stopy údajně vedly až do blízkosti syrského prezidenta Asada. Celá věc měla i mezinárodní rozměr, protože atentát byl políčkem do tváře Harírího patronům, tedy Saúdské Arábii a Chiracově Francii. Proto se podařilo sestavit vyšetřovací tým OSN, a od března už funguje i Zvláštní tribunál pro Libanon. Podle informací, které z tribunálu unikly a které zveřejnil německý Der Spiegel, spáchali atentát agenti libanonského hnutí Hizballáh. Toto radikální hnutí reprezentuje šíitskou komunitu v Libanonu, a má velmi úzké vztahy jak se Sýrií, tak i s Íránem. Do značné míry jim slouží jako nástroj jejich politiky v oblasti. Podle komentáře časopisu Spiegel mohl být šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh znepokojen růstem Harírího popularity. Komplot se podařilo odhalit díky pokročilým technologiím, které roztřídily statisíce telefonních hovorů a identifikovaly několik konkrétních čísel, která patřila agentům Hizballáhu. Libanonský vyšetřovatel, který s touto ideou přišel, byl už také zavražděn, a příslušník Hizballáhu, jehož jméno uniklo na veřejnost, zmizel, a podle Der Spiegelu už možná také není naživu.
Nasralláh okamžitě tyto spekulace odmítl a označil je za součást proizraelské propagandy. Ať už jsou informace pravdivé nebo ne, jsou už vypuštěny ven a působí v libanonské společnosti. Mezi prozápadním a prosyrským blokem panuje nedůvěra, a částečně i nenávist. Například nemožnost se po celé dva roky dohodnout na prezidentovi málem vyústila v obnovení občanské války. Kdosi, pravděpodobně právě Hizballáh v uplynulých letech spáchal celou řadu atentátů na představitele prozápadního bloku, skládajícího se zejména ze sunnitů, Drúzů a větší části libanonských křesťanů.
I nadále však jako pojítko libanonské soudržnosti funguje strach z obnovy občanské války, která zemi deptala 15 let. Tak se udržuje fikce libanonské jednoty, která zajišťuje relativní klid. Zpráva o tom, že Rafíka Harírího, tedy otce jednoho z vůdců prozápadního bloku, zabil Hizballáh, by narušilo pracně udržovaný pocit libanonské jednoty. Údajně uniklé zprávy z mezinárodního tribunálu, zejména pokud se potvrdí, mohou tedy křehkou libanonskou bárkou pořádně zakymácet. Zkouškou této jednoty měly být parlamentní volby, které se budou konat 7. června. Mnozí prozápadně orientovaní Libanonci se obávali, že ve volbách až příliš posílí své pozice Hizballáh se svými spojenci, a nasměruje zemi zpět k užšímu propojení se Sýrií a ke spolupráci se svým hlavním sponzorem, tedy Íránem. Zpráva z Der Spiegelu by mohla mobilizovat proti-syrské síly a zejména narušit povolební spolupráci mezi oběma bloky.
Prozápadně orientovaní Libanonci už delší dobu s úděsem pozorují, jak se jejich země pomalu posouvá zpátky do syrsko-íránského područí. Zejména Írán je velmi aktivní v pronikání do záležitostí východního Středomoří, což s nelibostí nese nejen Izrael nebo prozápadní Libanonci, ale téměř veškerý arabský svět. Ten se pomalu odhodlává k nějaké akci proti íránským aktivitám. Proto také Hizballáh označil zprávu uveřejněnou v Der Spiegelu za pokus Američanů a Izraelců vrazit klín mezi muslimy. To však pravděpodobně nikdo dělat nemusí - minulý měsíc jsme mohli zaznamenat velmi ostrý střet mezi Egyptem a Hizballáhem, jehož agenti operovali na egyptském území. Káhira to považuje za nepřátelský akt ze strany Íránu, který je patronem Hizballáhu, a konec konců částečně i Hamasu, se kterým má egyptská vláda také špatné vztahy. Arabské státy se tak paradoxně dostávají na stejnou stranu barikády s Izraelem proti Íránu a jeho spojencům, včetně libanonského Hizballáhu.
Co s poměry v celé oblasti udělá informace o roli Hizballáhu v Harírího vraždě zatím nevíme, ale může být rozbuškou celé řady dalších akcí, včetně případného mezinárodního zatykače na některé členy Hibzalláhu. Zatím jde ale jen o úniky do médií - žádná oficiální osoba spojená se Zvláštním tribunálem pro Libanon tyto informace nepotvrdila.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.