Zabijácké včely nejsou moc chytré

Zabijácké včely (anglicky "killer bees") jsou kříženci mezi africkými včelami (Apis mellifera scutellata) a některými z evropských poddruhů včel medonosných (Apis mellifera mellifera, A.m.carnica, A.m.caucasia, A.m.ligustica, A. m. iberiensis). Jsou menší než evropské včely a na pohled vypadají prakticky stejně, ale reagují s mnohem větší agresivitou. Afrikanizované zabijácké včely se poprvé objevily v polovině minulého století v Brazílii, odkud se rychle rozšířily do střední Ameriky a na jih Spojených států. Důvodem úspěšné invaze mohla být podle některých odborníků zvýšená inteligence zabijáckých včel.

Nová studie ale ukazuje, že inteligenci můžeme vynechat. Vědci ze Sussexské univerzity v Brightonu porovnávali, jak rychle si včely dokážou asociovat vůni jasmínu s odměnou v podobě cukrového roztoku. Zabijácké včely se dovtípily mnohem pomaleji než jejich klidnější evropské příbuzné, které se už při druhém závanu vůně chovaly tak, jako by se jim sbíhaly sliny. Vědci si to vysvětlují rozdílným životním stylem obou druhů včel. Evropské včely cestují za potravou na delší vzdálenosti, takže schopnost učit se a pamatovat si je pro ně životně důležitá. Zabijácké včely se naproti tomu většinou drží jen v okolí svého úlu a učenlivost pro ně tak podstatná není.

Včela|foto: Fotobanka stock.xchng

Zdroj: New Scientist