Za zvuku minometů aneb Exkluzivní reportáž z východní Ukrajiny
Válka na Východní Ukrajině má různé tváře. V dnešním vydání pořadu Zaostřeno si ukážeme hned několik z nich. Strávíme čas s bojovníky obávané a v médiích často zmiňované organizace Pravý sektor. Těm se dostalo nálepky extrémistů, antisemitů a fašistů Co ale bojovníci Pravého sektoru skutečně chtějí? Za co bojují?
Kromě toho se podíváme na činnost českých dobrovolníků na východníUkrajině. Desítky mladých Čechů vyrážejí na východ, aby pomohli válkou sužovanému obyvatelstvu. Jak se jim na místě pracuje? I o tom je dnešní reportáž Martina Ocknechta z donbaské fronty.
Střelba a umírání jsou pro vojáky i civilisty nedílnou součástí každodenního života na východní Ukrajině. Vedle pravidelné armády bojují na ukrajinské straně i členové ultranacionalistické organizace Pravý sektor. Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se v případě Pravého sektoru jedná o jeden z plodů ukrajinské revoluce na Majdanu. „Tuto organizaci shrnu jako do velké míry problematickou, do velké míry kontroverzní. Vznikala společně s Majdanem v listopadu 2013. Vznikala spontánně jako reakce na protesty, jako reakce na postupnou brutalitu režimu ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Pravý sektor bych označil jako, jak se říká v angličtině, umbrella organization – je to organizace, která zaštiťuje více organizací. Vznikala spojením několika krajně pravicových organizací.“
Na frontě s Pravým sektorem
Třiadvacetiletý bojovník a jeden z velitelů bojového oddílu Pravého sektoru přijel na místo se svým řidičem, vyzbrojen samopalem s tlumičem, řadou zásobníků a útočným nožem. Na rozhovor jsme měli deset minut. Podle da Vinciho jsou hlavním nepřítelem Moskalové, což je hanlivé označení pro útočníky z Ruska. „Jsou to lidé zvyklí okupovat cizí území. Lidé zvyklí dobývat. Takové tady na Ukrajině nechci. Stejně tak ale nechci, aby byla Ukrajina v Evropě. Nechci, aby byla členem NATO. V takovém případě by se z Ukrajiny stal vojenský polygon, kde by si jak Rusko tak NATO zkoušely svoje zbraně.“
Bojují zde i Češi
Da Vinci se účastnil tvrdých střetů na kyjevském Majdanu, v současnosti už druhým rokem se svojí jednotkou bojuje na východní Ukrajině. Město Avdievka, kde jsme natáčeli rozhovor, je místem nejtvrdších bojů na donbaské frontě. Den před naším setkáním si zde ostřelování ze strany proruských separatistů vyžádalo život tří ukrajinských vojáků a jednoho civilisty.
V médiích se v minulosti několikrát objevily zprávy, že na obou stranách konfliktu bojují i čeští dobrovolníci. „Ano. Je u nás jeden Čech, jsou zde taky Poláci, Bělorusové, Rusové, taky Gruzíni, Uzbekové, Tataři…“ popisuje situaci da Vinci. Kvůli obavě z možných problémů ale navrhované setkání s naším krajanem odmítá.
Marginální význam
Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky připomíná, že význam Pravého sektoru je v kontextu ukrajinské politické scény, přes proklamace kremelské propagandy, minimální. „Vlastně už po parlamentních volbách v roce 2014 se ukázalo, jaký skutečný vliv má Pravý sektor, když jeho zástupci získali pouhé dvě křesla v ukrajinském parlamentu. Ze 450 mandátů. Na ukrajinské politické scéně ta pozice není významná.“
Za Ukrajinu bez Porošenka
Přes značně problematickou pověst to byli právě členové Pravého sektoru, kteří před dvěma lety nesli tíhu nejtěžších bojů na Východní Ukrajině. V situaci, kdy se regulérní ukrajinská armáda ocitla na pokraji kolapsu a ztrácela jednu pozici za druhou, udrželi bojovníci Pravého sektoru, zařazeni v takzvaných Dobrovolnických batalionech, řadu klíčových strategických uzlů. Díky tomu si na Ukrajině vydobyli značné renomé.
Dnes jsou ale jejich vztahy s centrální kyjevskou vládou více než napjaté. Pravý sektor neuznává Minské mírové dohody a odmítá složit zbraně. A právě proto se je ukrajinský prezident Petro Porošenko snaží dostat pryč z bojových oblastí. Podle da Vinciho nejedná on, ani další kyjevští politici v zájmu ukrajinského lidu.
„Lidé zde žijí na hranici bídy. Vytrpěli jsme si dost, na Majdanu, během války. Proto chci, aby nám vládl někdo, kdo bude jednat čestně, pro blaho ukrajinského národa. Naši vládci v Kyjevě chtějí vstoupit do Evropské unie a my tomu musíme zabránit,“ říká da Vinci.
Napadaly mě další otázky, jak je to s údajným antisemitismem, co je pravdy na zvěstech o střílení proruských zajatců a podobně. Vzrušená komunikace ve vysílačce a střelba ozývající se z nedaleké fronty tyto plány změnily. Da Vinci krátce pokynul na svého řidiče, rozloučil se a rychle odjel směrem k neklidné frontové linii.
Nebýt lhostejný
Boje na Východní Ukrajině pokračují už dva roky. Za tu dobu si podle OSN vyžádaly přibližně 10 000 lidských životů. Své domovy pak muselo opustit přes jeden a půl milionů lidí. V České republice se na ukrajinský konflikt pomalu zapomíná. Přestřelky na vzdálených donbaských pláních se stávají součástí každodenního koloritu, popřípadě večerních zpráv.
Přesto stále existují lidé, kterým osud trpících nezůstává lhostejný. Desítky mladých Čechů každý rok vyrážejí do frontových oblastí, aby pomohly lidem postiženým válkou. Rozdávají potraviny, s blížící se zimou připravují dřevo a shánějí tolik potřebná kamna. Působí i jako duchovní opora místních.
Pomocná ruka v Mikolaivce
Během svého putování východní Ukrajinou jsem potkal hned tři české dobrovolníky působící jen kousek za frontovou linií. Adam z Českého Těšína přijel pomáhat na Donbas už potřetí. „Je tu spoustu lidí, jejichž životní úroveň klesla hluboko pod naše standardy, chceme jím trošku pomoci. Lidé trpí nedostatkem léků a potravin. Kromě toho nefunguje státní správa a financování běžných věcí, na které jsme zvyklí." Čeští dobrovolníci v Mikolaivce vzdálené přibližně 50 kilometrů od Doněcka pomáhají s rekonstrukcí mateřské školky."
Adamův kamarád Petr Haman pomáhá na Ukrajině v rámci svojí dovolené. „S manželkou jsme přemýšleli, co budeme dělat. Nechtělo se nám válet někde u moře. Přišlo nám mnohem smysluplnější ten čas využít k tomu, abychom některým lidem pomohli."
Mléko jako u babičky
Petr Haman působí na Ukrajině spolu s manželkou v rámci Křesťanských sborů. Bronislava Hamanová tak má možnost srovnat zdejší život s tím, co zná z České republiky. „Hodně věcí, které jsem jedla jako malá, jím i tady. Třeba mlíko chutná stejně jako u babičky. Cítím se tu docela v pohodě. Jediný rozdíl je v tom, že se za barákem střílí."
Za zvuku propagandy
Adam jezdí na Ukrajinu pravidelně. Proto může posoudit vliv, který má trvající konflikt na psychiku místních. „Válka je eskalací dlouhodobých postojů vůči jedné nebo druhé národnosti. Myslím si, že to tady někdo podporuje. Pracuje tu propaganda. Snažím se zůstat nezávislým pozorovatelem. Proto se bavím s lidmi jak z ukrajinského, tak z proruského tábora. Myslím si, že válka vzbuzuje v lidech hněv vůči tomu druhému národu ještě víc než předtím. Někdo to tak chce," říká mladý dobrovolník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
