Za zdmi čínských továren
Co se odehrává za zdmi čínských továren a proč možná přestane platit to, že výrobky made in China jsou ty nejlevnější?
Zvykli jsme si na to, že cokoliv pochází z Číny, je velmi levné. Nízké provozní náklady nalákaly v minulosti celou řadu světových firem k tomu, aby v Číně zakládaly své továrny a vyráběly tam velice výhodně. To se ale mění, cena práce čínských dělníků stoupá a podle ekonomů se může brzy stát, že označení made in China přestane fungovat jako synonymum pro ty nejlevnější výrobky. Mění se totiž i chování čínských dělníků. Už nechtějí být tou nejlevnější pracovní silou na světě, požadují lepší zacházení i právní zázemí a nebojí se kvůli tomu stávkovat, ročně se podle oficiálních údajů v čínských továrnách konají statisíce stávek.
Celá Čína se mění
„Řekla bych, že v posledních letech se čínští dělníci začali hodně vzájemně organizovat a bojovat tak za lepší platy. Vláda navíc každý rok zkoumá výši minimálního příjmu, jestli je adekvátní a v posledních letech se několikrát rozhodla k jejímu zvýšení, takže se dá říct, že platy nyní v Číně rostou. Na druhou stranu je ale třeba si uvědomit, jaká je v Číně celková situace. Kromě platů se totiž zvyšují i životní náklady, rostou ceny bydlení i jídla. A proto si stále mnoho dělníků stěžuje. Ano, na jednu stranu máme vyšší platy, ale ceny jsou také vyšší. Snad i proto se v současnosti koná tolik stávek a demonstrativního zastavování provozu v továrnách napříč různými odvětvími a takové volání po vyšších mzdách ovlivňuje i vládní platovou politiku,“ řekla v zatím posledním Sedmém světadílu May Wong z hongkongské neziskové organizace Globalization Monitor, která sleduje dodržování pracovních podmínek v čínských továrnách.
Čínská vláda zastává politiku nízkých platů, základní odměny zaměstnanců se tak často blíží minimální mzdě. Ta ovšem roste, za poslední rok se zvýšila o pětinu a čínská vláda se zavázala k tomu, že v aktuální pětiletce, tedy v době od roku 2011 do roku 2015 bude minimální mzdu zvyšovat alespoň o 13 % ročně.
Některé věci se ale mění pomaleji
Výše minimálním příjmů se v Číně liší provincii od provincie. Za nejlépe platící jsou už tradičně považováni zaměstnavatelé ve městě Šen-Čen v provincii Kuang-tung. Minimální plat se tam pohybuje okolo 1500 yanů, tedy asi 4500 Kč. Provincie s nejnižší minimální mzdou pak zaměstnancům garantují necelýchi 900 yaunů, což je přibližně asi 1500 korun. Ovšem podmínky v továrnách jsou stále tvrdé. Potvrzuje to Yang Yu, dělnice, která pět let pracovala v kuang-tungských továrnách na hračky.
"Každý den pracujeme 11 až 12 hodin, 6 dní v týdnu a jeden den máme na odpočinek. Co se týče mezilidských vztahů, v továrnách si každý hledí svého, máme jen málo příležitostí ke vzájemnému kontaktu a když tak se mezi sebou většinou baví jen lidé, kteří pocházejí ze stejného místa. V práci jsou naprosto běžné přesčasy, v kuse pracujeme vždy 4 hodiny, během nich nemáme nárok na jakoukoliv přestávku. A bydlení, většinou bydlíme ve velkých skupinách, není to nic příjemného v pokojích je velké horko a hygiena je také na špatné úrovni, na sprchu se totiž stojí dlouhé fronty."
Celý příspěvek o tom, v jakých podmínkých Yang Yu pracovala a jak se mění chování čínských dělníků si můžete poslechnout v archivu Sedmého světadílu nebo zde:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.