Za postup islamistů v Iráku může Obama
V roce 2011 byla situace v Iráku tak dobrá, že si za to Obamova vláda chtěla připsat zásluhu a viceprezident Joe Biden prohlásil, že „Irák by mohl být jedním z velkých úspěchů Obamovy vlády“. Teď, když v zemi propukl chaos, se demokraté snaží připsat vinu Obamově předchůdci Georgi Bushovi.
Jenže za dnešní zmatek může Obama, zdůrazňuje Washington Post. Když se ujal úřadu, zdědil klidný Irák, kde byli teroristé vojensky i ideologicky poraženi. Bushovo vojenské tažení vytlačilo iráckou Al Kajdu z jejích bašt v Anbaru a dalších provinciích. Neovládala žádné větší území a její vůdce Abú Músab Zarqáwí byl zabit americkými jednotkami.
Teroristé navíc v Iráku neměli žádnou podporu lidu – sunnité se přidali k Američanům a Al Kajdu ze země vyhnali. Obama však toto dědictví zničil. Udělal dvě hlavní chyby: zaprvé stáhl z Iráku americké jednotky a dovolil teroristům, aby se přeskupili, a zadruhé nepodporoval umírněnou prozápadní opozici v sousední Sýrii.
Toto bezpečnostní vakuum zaplnil Islámský stát Irák a Levanta, ovládl obrovské území Sýrie, vycvičil tisíce džihádistů a připravil se na současnou ofenzivu v Iráku. V době Obamova nástupu do prezidentského úřadu neměli teroristé v zemi žádné útočiště, zatímco teď hrozí, že dobudou Irák. Ten se tak zvolna proměňuje v Afghánistán 90. let, tedy odrazový můstek k útokům na Ameriku a její spojence.
Nemuselo to tak být. Americký velitel v Iráku, generál Lloyd Austin v roce 2011 navrhoval, aby v zemi zůstalo až 18.000 Američanů, ale Bílý dům to kvůli nákladům a politickým důvodům odmítl. Pak velitelé navrhovali 10.000 vojáků, ale i to bylo pro Obamu moc. Trval na maximálně 4000 mužů, což nebylo k ochraně a výcviku Iráčanů dost.
Iráčtí politikové viděli, že Spojené státy chtějí ze země odejít, a dospěli k názoru, že 4000 Američanů nestojí za politické ztráty, které by přineslo rozhořčení Iráčanů z udělení trestní imunity americkým vojákům, jak požadoval Washington. Nabídku tedy odmítli a všichni Američané odešli. Teď Islámský stát Irák a Levanta dobývá města, která byla osvobozena americkou krví.
Tato skupina není jediná, která těží z mocenského vakua vytvořeného Obamou – stejně tak ho využil Írán. Když Obama nedávno odmítl iráckou žádost o letecké údery na pozice Islámského státu Irák a Levanta, Bagdád se s prosbou o pomoc obrátil na Írán. Před několika dny pak do Iráku přiletěl velitel obávaných íránských jednotek Quds generál Kásim Sulejman v roli poradce.
Tento muž kdysi organizoval a financoval šíitské milice v Iráku a vybavil je bombami, které připravily o život stovky amerických vojáků. A Obama se ještě ke všemu chystá zahájit s Íránem přímé rozhovory o společném postupu proti povstalcům. Hodlá poskytnout leteckou ochranu stejným Íráncům, kteří zabíjeli Američany.
Kdyby byl Obama poslechl rady velitelů, Islámský stát Irák a Levanta by dnes nepostupoval k Bagdádu a prostor uvolněný Spojenými státy by nevyplňoval Írán. Kvůli Obamovi se možná brzy ocitneme v situaci, kdy budeme pomáhat šíitským extremistům z Íránu v boji proti sunnitskému nepříteli, aby ovládli Irák. To je vskutku pozoruhodný „úspěch“, uzavírá Washington Post.
Situace v Iráku představuje naprosté fiasko vojenské strategie Obamovy vlády, souhlasí izraelský deník Ha-arec. Obama tak nemá naprosto žádné vojenské možnosti. Jeho strategie boje proti terorismu na Blízkém východě v Africe, Afghánistánu a Pákistánu stála na třech součástech, ale ty ve světle nové hrozby Islámského státu Irák a Levanta ztratily význam.
Tou první bylo budování samostatných armád. Do iráckého vojska Amerika investovala zhruba 25 miliard dolarů a teď islamisté americkou výzbroj zabírají a posílají ji do Sýrie. Zmocnili se dokonce i vrtulníku Blackhawk. Nákladná irácká šíitská armáda se rozpadla a sunnité se připojují k teroristům.
Druhou složkou Obamovy strategie bylo nahrazení vojáků v terénu bezpilotními vozidly a letouny. Ty však lze využít jen proti přesným cílům a k tomu je třeba dlouhodobé zpravodajské činnosti. Američané však potřebné informace o pohybu Islámského státu Irák a Levanta nemají.
Třetí součástí strategie bylo jakési „řízení zpovzdálí“, jako to Spojené státy dělaly v případě Libye a do menší míry i v Sýrii. Iráku se však nezamlouvá. Jedinou zemí ochotnou pomoci premiéru Málikímu v boji proti islamistům je Írán.
Obamovi tak nezbývá než sledovat, jak se Irák rozpadá na nejméně tři státy, anebo napomáhat jeho proměně v íránský satelit. Je čas, aby přiznal naprosté selhání své vojenské strategie i zahraniční politiky.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
