Za osm let bude v Česku dvě stě tisíc nemocných Alzheimerovou chorobou
Začíná to pozvolna. Nejprve starší člověk často zapomíná, neorientuje se v prostoru, nepoznává známé. Nakonec se o sebe nedokáže postarat.
Lidí s Alzheimerovou chorobou a demencí v Česku přibývá. S touto nemocí se u nás potýká zhruba sto čtyřicet tři tisíc lidí. Dvě třetiny jsou z toho ženy. Nemoc nelze léčit, je ale možné zpomalit její rozvoj. A to díky speciálním tréninkovým cvičením mozku.
Pražský denní stacionář Centrum Seňorina nabízí od poloviny března speciální sociální službu pro lidi se začínající demencí.
Když Anděla zasedne za klavír, prsty se jí rychle rozeběhnou po klávesách. Osmdesátiletá paní s lehkostí zahraje několik skladeb. Trénuje si tak paměť. „Myslela jsem si, že si nezapamatuju nazpaměť ty věci, ale když je to krátká věc, tak jsem zjistila, že to jde.“
Terapie skrze počty i vůně
Paměť si Anděla vyzkoušela v pražském Centru Seňorina na krátkém skupinovém cvičení, které vedla Kateřina Pinkasová.
Nejdříve vyzvala lidi, aby vyjmenovali co nejvíc potravin, které začínají na písmeno M. Následně přiřazovali k potravinám i místa, kde se vyrábějí. Při tréninku paměti vyzkoušela Kateřina Pinkasová seniory i z počtů. „Čeho je více, 125 gramů, nebo 25 dekagramů?“
Paměť se procvičovala i skrze vůně. Z neoznačených kořenek starší lidé tipovali, jestli je to kmín, paprika nebo hřebíček. Součástí tréninku byly i vzpomínky seniorů na dětství.
„My jsme měli velikou kuchyň, protože nás bylo hodně, tak, jsem měla šest sourozenců. A tehdy ještě my jsme měli i paní kuchařku, která tam vládla.“ Vyprávění osmdesátileté Anděly během terapie sledovala její dcera. „My jsme přišli sem na zkoušku, podívat se, jak vypadá ukázková hodina tréninku paměti. Bylo velmi pěkně připravené“.
Do denního stacionáře mohou přijít senioři, u kterých začínají problémy s pamětí a orientací, ale i ti, kteří trpí Alzheimerovou chorobou. Popsala ředitelka Centra Seňorina Jarka Švarcbachová:
„Kromě běžných aktivizačních bloků, nabízíme kraniosakrální terapii, což je formou lehké dotykové masáže stimulace toho mozkomíšního moku. Další speciální terapie je EEG Biofeedback mozku, aby klienti v intervalu stimulovali frekvence svého mozku.“
Nemocných přibývá v rozvinutých zemích
Paměť si senioři trénují i na speciálním počítačovém programu, a to pomocí různých her. „Program je rozčleněn do sekcí s nadpisem Paměť, Řeč, Logické myšlení, Orientace a Pozornost. Pokaždé, když rozkliknete jednu tuhle sekci, tak se vám nabídnou čtyři různé hry. U každé hry si můžete nastavit složitost.“
Terapie doplňují kondiční cvičení nebo opakování běžných hygienických návyků a stravování. Centrum je vybaveno podobně jako útulný byt, aby se starší lidé cítili jako doma. „Služba je tím pádem pro klienty, kteří nějakým způsobem na sobě pracují. Přistoupili jsme na princip Montessori. Říká, pomoz mi, abych to zvládnul sám.“
Denně se terapeuti ve stacionáři postarají o 20 klientů. Riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou narůstá s věkem. Zatímco nad 65 let trpí nemocí každý třináctý člověk, nad 80 let je to už každý pátý. Odhaduje se, že v roce 2023 bude v ČR dvě stě tisíc nemocných. V roce 2036 pak tři sta tisíc.
„Nemocí celosvětově přibývá, v rozvinutých zemích. Proto, že se dožíváme stále vyššího věku. Mozková onemocnění nejsou onemocnění jen dětí a u mladých lidí, ale především u stárnoucí populace,“ popsala ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková.
Vědci pracují na tom, aby pochopili příčiny u mozkových onemocnění. „Máme modely, geneticky modifikovaná zvířata, na kterých můžeme nové léčebné postupy ověřovat.“
Dosavadní léky, které se na léčbu demencí používají, umí tlumit příznaky a zpomalit nástup. Úplně chorobu nevyléčí. Česko zaostává za vyspělejší Evropou v poskytování sociálních služeb pro nemocné lidi. Zatímco v Německu je podle odhadů České Alzheimerovské společnosti nabízena pomoc 26 procentům lidí s demencí, ve Francii každému druhému. V Česku je to jen necelých 10 procent.
Podle ředitelky pražského Gerontologického centra Ivy Holmerové je Alzheimerova choroba nejčastější příčinou syndromu demence.
„Postihuje nejdříve paměť, lidé zapomínají na běžné věci denního života, postižena je krátkodobá paměť, v kontrastu s tím ta dlouhodobá může být relativně dlouho zachována. To jsou první známky. Potom se projeví poruchy orientace, vybavování slov, poruchy řečových funkcí, rozeznávání i symbolů, poruchy praktických funkcí.“
V první fázi demence, nebo mírné kognitivní poruchy jsou lidé soběstační. „Ale potřebují dopomoc, určité rady, potřebují asistenci při rozhodování a bezpečné a přátelské prostředí. To je velice důležité. Jak se ten syndrom rozvíjí, potřebují čím dále tím více pomoci. A během několika let jaksi to onemocnění dospěje až do fáze, kdy potřebují převážnou pomoc.“
Této chorobě může člověk preventivně předcházet. „Studie prokazují, že se daří oddálit nástup syndromu demence. Týká se to kardiovaskulárních rizikových faktorů, které zhoršují cévní onemocnění a přispívají k dřívější manifestaci demence u Alzheimerovy choroby. Když se nám je podaří oddálit do vyššího věku, demence nastupuje později. Žijme tedy zdravým životním stylem, pohybujme se, důležitá je zdravá strava a pozitivní přístup k životu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
