Za měsíc rozhodneme o Evropě

Politici tvrdí, že při evropských volbách půjde jen o předkolo k volbám skutečným, těm říjnovým, kdy se bude rozdělovat moc v české zemi. Tématem kampaní budou především domácí témata, protože těm evropským by český volič nerozuměl.

Převládající mínění, že jde o předem nezajímavou událost, ovšem vyplývá z všeobecné demoralizace politických elit. Proč se vlastně předvádět v evropských volbách, když se tím bude jen připomínat české fiasko při evropském předsednictví. Skepse tedy nemusí odpovídat skutečnému stavu věcí.

Pokud jsou evropské volby skutečně jen zkouškou na ty velké, sněmovní, pak si každý z přívrženců demokracie bude moci něco zkusit. Obecně je známo, že lidé jsou se stavem politické scény málo spokojeni. Tak si budou moci udělat zkoušku, jestli něco nepůjde změnit.

Asi největším zásahem voličů do politiky by byla krutá porážka některé ze dvou velkých stran. Kdyby třeba ODS nebo ČSSD dostaly necelých deset procent hlasů, jako se to stalo sociálním demokratům před pěti lety, mohlo by to mít za následky zemětřesení v nejvyšších stranických patrech.

Vedle lidovců a komunistů, kterým takové málo navštěvované volby svědčí, nabízí občanům své služby další desítky stran. Většina z nich skončí v propadlišti a nezíská ani procento voličů, ale některé z nich se mohou představit jako případný nový hráč ve sněmovně.

Vývoj u takového nečekaného překvapení z evropských voleb si lze snadno představit. Strana se ziskem několika procent bude zařazena do průzkumů veřejného mínění, sympatie k ní budou vzrůstat a nakonec pronikne do parlamentu, jak se naposledy podařilo Straně zelených.

Právě zelení se budou snažit potvrdit, že i po pádu vlády mají šanci své pozice ve sněmovně obhájit. Ovšem nebudou to mít snadné už z toho důvodu, že vedle Bursíkovy Strany zelených kandiduje ještě Demokratická strana zelených poslankyně Olgy Zubové a ještě hnutí Zelení, za níž bojuje například někdejší senátor Martin Mejstřík. Všechny tři uspět nemohou, to je předem jisté.

Podobně široká nabídka je u dědiců všemožných stran, které si oblíbily slovo nezávislý a ve kterých obvykle kandidují starostové. Před pěti lety se do bruselského parlamentu dostaly dvě z nich. Sdružení nezávislých kandidátů-Evropští demokraté tehdy získalo tři poslance a do boje jde znovu. Ovšem kandidovat nebude nikdo z těch, kdo zastupovali republiku v uplynulých pěti letech.

Jedna z nich, Jana Hybášková, si místo toho založila vlastní formaci, která se jmenuje Evropská demokratická strana. Třetí z malých liberálních stran jsou Starostové a nezávislí - vaše alternativa, jejichž volební listinu vede senátor Jaromír Štětina se svou kolegyní Soňou Paukrtovou.

Dva zástupce v Evropském parlamentu mělo také spíše populistické hnutí Nezávislí. Kandiduje znovu, ovšem oba jeho europoslanci si rovněž založili vlastní stranu. Jana Bobošíková se domluvila s hudebním skladatelem Petrem Hannigem a jejich strana se jmenuje Suverenita.

Větší zájem zatím vyvolal dřívější Bobošíkové souputník a také dřívější ředitel Novy Vladimír Železný. Svou stranu Libertas.cz nabídl někdejším rebelům z ODS, Vlastimilu Tlustému a Janu Schwippelovi, kteří svrhli Topolánkovu vládu.

Libertas zkusí odebrat hlasy ODS, bude však mít konkurenci ve Straně svobodných občanů, kterou vede Jiří Payne, dříve rovněž poslanec za ODS.

To ještě samozřejmě není celý výčet. Také o radikální či přímo extrémní voliče budou bojovat tři strany, Národní, Dělnická a také Sládkovi republikáni. Kandidují Národně sociální i Národně socialistická strana, Balbínova poetická strana, Strana soukromníků, Moravané a tak by se dalo pokračovat.

Přinejmenším jeden závěr je jistý: naprostá většina stran patří na pravou stranu politického spektra, nalevo nebudou mít sociální demokraté a komunisté jinou konkurenci, než Stranu důstojného života, kterou vytvořili příznivci Miloše Zemana odtržení od ČSSD. Budou tedy dominovat obě levicové strany, pokud jejich voliči přijdou, což není předem jisté. Roztříštěná pravice bude mít problémy a bude to asi jen dobře, že dostane varování čtyři měsíce před rozhodujícím kláním o pražský parlament. Nebo to může dopadnout lépe a právě mezi liberálními či konzervativními stranami a straničkami se najde jedna, která nakonec posílí skomírající a vyčerpaný pravý střed novými osobnostmi i programem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .