Xenofobní vyjádření Zemana a vlády nebo diskriminace Romů. Amnesty International kritizuje Česko
Představitelé české vlády i prezident se loni vyjadřovali xenofobně na adresu uprchlíků a migrantů, tvrdí organizace Amnesty International ve své nejnovější zprávě o stavu lidských práv ve světě. Kromě odmítavého postoje Česka k přijímání běženců kritizuje i podle ní nerovný přístup romských dětí ke vzdělání, zdlouhavý proces v kauze romského památníku v Letech a vývoz zbraní do zemí, kde mohou být použity při činech porušujících lidská práva.
Ve zprávě, která mapuje stav lidských práv ve 159 zemích, Amnesty International (AI) neuvádí konkrétní jména vládních představitelů, kteří se podle ní měli vyjadřovat xenofobně na adresu běženců.V odstavci s podtitulkem Rasismus a xenofobie se v ní ale mimo jiné píše, že „během předvolební kampaně ministr vnitra prezentoval jako úspěch restriktivní politiku, která vedla k tomu, že uprchlíci se vyhnuli České republice."
AI připomíná také prosincovou žalobu Evropské komise na Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Amnesty International přitom uvádí, že Česko přijalo „jen 12 žadatelů o azyl z počtu 2691, který mu byl přidělen" v rámci přerozdělení běženců z Řecka a Itálie.
Diskriminace Romů
Podle AI jsou v Česku stále diskriminovány romské děti v přístupu ke vzdělání. Organizace se odvolává na výroční zprávu rady české vlády pro lidská práva za rok 2016, podle níž se v Česku ve vzdělávání stále objevuje diskriminace romských dětí, které se učí často odděleně v romských třídách či školách.
Zpráva AI uvádí i případ školy v Ostravě, která podle verdiktu soudu z loňského března diskriminovala dva romské předškoláky, když je odmítla v roce 2014 přijmout do první třídy.
Do odstavce nazvaného Diskriminace - Romové zařadila AI i novelu, díky níž mohou obce zčásti rozhodovat o dávkách na bydlení vyhlášením zón se zvýšeným výskytem „sociálně patologických jevů". Nevládní organizace podle AI vyjádřily obavy, že to „nepřiměřeně ovlivní" Romy a chudé.
Rasismus a xenofobie
V oddíle Rasismus a xenofobie AI připomíná kauzu vepřína v Letech u Písku, který byl postaven v 70. letech minulého století na místě koncentračního tábora pro Romy. Zpráva s odvoláním na úřad komisaře pro lidská práva Rady Evropy uvádí, že proces výkupu vepřína byl zdlouhavý, a připomíná, že smlouvu s majitelem výkrmny uzavřela česká vláda loni.
AI se pozastavuje i nad tím, že Česko pokračuje ve vývozu zbraní do zemí, kde hrozí, že budou použity k činům porušujícím lidská práva, například k nezákonnému použití síly proti demonstrantům či opozici.
Ve zprávě se také uvádí, že na květnovém zbrojařském veletrhu v Brně český prezident řekl, že český zbrojní průmysl potřebuje „vyvážet globálně". Podle AI „popřel, že země má zodpovědnost zabránit reexportu" zbraní do zemí, které „nejsou bezpečné".
Negativní reakce
Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) odmítl kritiku mezinárodní organizace Amnesty International (AI), která vytýkala jemu i dalším politikům včetně prezidenta Miloše Zemana výroky na adresu migrantů a restriktivní politiku vůči nim. Podle Chovance vládní opatření uchránila Česko před migrační vlnou. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček označil zprávu AI za blábol. Naopak ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) připustil, že předchozí roky byly pro lidská práva „krušné".
„Mám k tomu jediné vyjádření: Díky opatřením, jež jsem ve vládě a na ministerstvu vnitra prosadil, byla Česká republika uchráněna od významnější migrační vlny. Jakékoliv kritické komentáře jakýchkoliv aktivistů na tom nic nezmění," napsal Chovanec v textové zprávě.
Kritiku Zemana od AI odmítl Ovčáček. „Jde o bezvýznamný blábol," uvedl.
„Poslední roky byly pro lidská práva v Česku skutečně krušné. Doufám, že v příštích letech se podaří situaci změnit zase k lepšímu, jako ministr pro lidská práva k tomu chci osobně přispět," vzkázal bez dalších podrobností ministr spravedlnosti v demisi Pelikán, pod nějž nyní lidskoprávní problematika spadá.
Pokrok v rovném přístupu
Ministerstvo školství ve čtvrtek ve svém vyjádření uvedlo, že Česká republika pro podporu rovného přístupu ke vzdělávání činí řadu opatření. Situace je podle něj složitější v sociálně vyloučených lokalitách, kde na zlepšení musí spolupracovat víc resortů.
Úřad připomněl, že od září 2016 platí novela školského zákona, která pro znevýhodněné žáky zavedla podpůrná opatření financovaná státem tak, aby se mohli vzdělávat v běžných školách. Ke zlepšení úspěšnosti romských dětí ve školách by podle úřadu mělo přispět mimo jiné i povinné předškolní vzdělávání pětiletých nebo sledování dat o vzdělávání Romů.
„Jde o první kroky v procesu, který podle všech odborných poznatků, bude trvat roky. A zejména u skupiny romských žáků půjde o proces, pro jehož úspěšnost nestačí jen legislativní, organizační a pedagogická opatření," uvedlo ministerstvo.
Připomnělo, že podle Rady OSN i Výboru ministrů Rady Evropy loni Česko dosáhla ve společném vzdělávání i u romských žáků pokroku.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
