Wesley Clark a jeho zahraničně politické vize

V případě, že se stane prvním mužem Spojených států, hodlá Wesley Clark americkým partnerům v Evropě nabídnout jakousi novou Atlantickou chartu. Ta by předjímala nebezpečí, která představují mezinárodní terorismus a zbraně hromadného ničení, zároveň by však zdůrazňovala dosavadní závazky Washingtonu, které má v rámci Severoatlantické aliance. Podobný dokument by Američanům umožnil být spolu s evropskými spojenci aktivní i za hranicemi Evropy a reagovat na globální hrozby 21.století. Do nové aliance by proto měly být přizvány také státy Blízkého Východu. Clarkem navrhovaná nová Atlantická charta by deklarovala připravenost Spojených států spolupracovat v bezpečnostních otázkách s demokratickými partnery na Starém kontinentě. Evropané by se v ní zase zavázali respektovat nadřazenost Severoatlantické aliance. Tato nová Charta by obnovila a posílila závazek solidarity, bez níž by NATO nemohlo existovat.

Clarkův newyorský projev je už druhým v sérii jeho zahraničně politických projevů - ten první přednesl před třemi týdny v Jižní Karolíně a zaměřil se v něm na Irák. Také v tomto případě podrobil současnou americkou politiku nelítostné kritice. Pokud by usedl do křesla šéfa Bílého domu, proměnil by Clark nynější americkou okupaci Iráku v operaci sil NATO, kterou by vedly Spojené státy. Dohled nad obnovou země by přenechal civilní správě z některého spojeneckého státu a zvláštní důraz by věnoval co nejrychlejšímu ustavení vlády, která by reprezentovala všechny Iráčany. Při této příležitosti tento penzionovaný generál také přednesl detailní plán, jak co nejlépe zajistit bezpečnost v Iráku.

Připomeňme, že Wesley Clark byl od začátku iráckého konfliktu jedním z jeho nejhlasitějších odpůrců. Čtyřhvězdičkového generála - který bojoval ve Vietnamu, vysloužil si všeobecný respekt za velení operaci NATO v Kosovu a v americké armádě strávil dlouhých 34 let - přitom nikdo nemůže obviňovat z nedostatku vlastenectví. A právě patriotismus a národní bezpečnost budou příští rok v boji o prezidentské křeslo jistě dominantními tématy.

Aby se však mohl prezidentského klání vůbec zúčastnit, musí Clark nejdřív získat nominaci demokratické strany. Tedy porazit ve stranických primárkách počátkem příštího roku všech osm demokratických rivalů. Oproti nim byl Wesley Clark zpočátku znevýhodněn tím, že svou kandidaturu ohlásil o několik měsíců později - a měl tedy méně času jak na přípravu kampaně samotné, tak na získávání prostředků na její financování. V porovnání se svými rivaly také nemá zkušenosti s politikou. Bez šancí na úspěch však bývalý generál a absolvent prestižního West Pointu rozhodně není. Kromě jeho úspěšné vojenské kariéry pro něj mluví například i to, že byl vychován jako baptista, kvůli své ženě konvertoval ke katolictví a v dospělosti zjistil, že jeho biologický otec byl žid. Ačkoliv se Clark narodil v Chicagu, vyrůstal na americkém jihu. Možná se to může zdát nedůležité, ale v zemi po etnické, národnostní a náboženské stránce tak rozmanité a s tolika regionálními odlišnostmi, jako jsou Spojené státy, může při volbách i to sehrát určitou roli.