Vztahy Česka s Polskem jsou na mimořádně dobré úrovni, a to hlavně díky pomoci Ukrajině, říká analytik Ehl
Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zamířil na další návštěvu zahraničí. V Polsku se sešel se svým polským protějškem Andrzejem Dudou a dalšími vrcholnými ústavními činiteli. Polsko je tak druhou zemí, kterou nový prezident navštívil po své inauguraci. Podle hlavního analytika Hospodářských novin, Martina Ehla, přispěl Pavel k prohloubení vzájemných vztahů už samotným avizováním cesty do země, hned po tradičním Slovensku.
„Mohla by se z toho stát nová tradice, což by podpořilo politický rozměr a otevřenost Česka vůči Polsku, která rozhodně není v české politice samozřejmostí. Není to nic, co bychom tady měli standardně, takže by to mohlo v tomto směru být do budoucna pozitivní,“ uvažuje Ehl o budoucím vývoji česko-polských vztahů.
Martin Ehl, hlavní analytik Hospodářských novin
Pavlína Janebová, vedoucí výzkumu Asociace pro mezinárodní otázky
Pavel během cesty mimo jiné navštíví polské a americké logistické centrum na letišti Rzeszów, ze kterého se na Ruskem napadenou Ukrajinu dostává západní vojenská pomoc. „České vztahy s Polskem na politické úrovni jsou momentálně na velmi dobré úrovni právě díky zahraniční pomoci Ukrajině,“ rozebírá analytik. „Tam to funguje velmi dobře.“
„Když se podíváme na jiné roviny, jako je třeba byznys nebo běžné lidské vztahy, tam je to tradičně o něco horší. Byznys Polsko do velké míry objevuje a polský byznys stále objevuje Česko. Pokud jde o mezilidské vztahy, tak se hodně píše o nákupech v Polsku, což může pro spoustu lidí být překvapivé a také jim otevřít nějaké okno do Polska, které neznají,“ pokračuje Ehl.
Nejde o spory, ale o praktické věci k vyřešení
Vztahy mezi Českem a Polskem však nebyly vždy jen dobré. „Diplomaty zaměstnává územní dluh z 50. let minulého století. Česko tehdy dorovnalo hranici a slíbilo Polsku dát za to něco zpátky. Poláci to vnímají velmi citlivě,“ popisuje Ehl a připomíná také spor ohledně vlastnických práv české ambasády ve Varšavě nebo případ hnědouhelného dolu Turów.
Čtěte také
„Česká strana dokonce žalovala Polsko u Evropského soudu, to vztahy zhoršilo velmi zásadně. Současná vláda to vyřešila, ale ne úplně ke spokojenosti všech, takže ještě můžeme očekávat ze strany nevládních organizací nějaký tlak,“ doplňuje analytik. „Hodně se řeší energetická spolupráce, kde se zaspalo v budování plynovodu Stork II.“
Častým tématem posledních let je také snaha Evropské komise a eurokomisařky Věry Jourové o prosazování reforem právního státu v Polsku. „Polovina polské společnosti, která volí současnou vládu, to vnímá velmi nevlídně až kriticky,“ říká Ehl.
Vztahy uvnitř V4 nyní ochladly, ale nevypadá to, že by země chtěly skupinu opouštět.
Pavlína Janebová
„Polovina, která to chce prosadit samozřejmě v Evropské komisi a Věře Jourové vidí spojence v tom, jak obnovit důvěru v právní stát,“ rozvádí Ehl. „Je to ve vztahu k EU, takže to nemá žádný přímý vliv na česko-polské vztahy.“
Vztahy uvnitř V4 kvůli Maďarsku chladnou
Vztahy se však nyní zhoršují uvnitř Visegrádské skupiny. „Po loňském únoru ochladly zejména kvůli postojům Maďarska, které zaujímá v kontextu probíhající války diametrálně odlišné postoje. Na druhou stranu, nevypadá to, že by kterýkoliv z těch států měl aktuálně chuť V4 opouštět,“ říká vedoucí výzkumu Asociace pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová.
Čtěte také
O skupině se zatím vyjadřuje vlažně i prezident Pavel. Podle něj v poslední době pozbyla na významu a efektivitě, opouštět ji ale také nechce. „Prezident Pavel situaci čte relativně realisticky. V aktuální situaci od něj nemůžeme očekávat, že bude o Visegrádské skupině mluvit s takovým entuziasmem, jako jsme například byli zvyklí u jeho předchůdce,“ popisuje Janebová.
„Na druhou stranu Visegrádská skupina je platformou, která existuje už 32 let a přináší členským státům benefity i na jiných úrovních než na politické. Můžeme mluvit o mezilidské úrovni a spolupráci a například činnosti mezinárodního visegrádského fondu, který funguje výborně,“ uzavírá Janebová. „Je dobré, že Pavel řekl, že by nebyl dobrý nápad V4 rušit.“
V celém pořadu Ranní Plus se také dozvíte, jak chce česká strana posunout jednání o plynovodu a jak to souvisí s LNG terminály v Gdaňsku nebo zda je momentálně realistické rozšíření skupiny V4. Provází Ondřej Látal.
Související
-
Visegrád nejsou jen summity premiérů. Pojí nás kulturní a historická soudržnost, tvrdí Vášáryová
Postoj Maďarska k ruské agresi na Ukrajině otřásl jednotou Visegrádské čtyřky. Je tato platforma spolupráce ohrožena? Debatují Magda Vášáryová a Petr Mareš.
-
Jiří Pehe: Česko má v rámci V4 na Maďarsko silnější páky než zbytek Evropy. Šanci ale promarnilo
Česko si jako jednu z priorit předsednictví v Radě EU vytyčilo posilování hodnot demokracie a právního státu. Podařilo se mu to? „Bohužel příliš ne,“ říká politolog Pehe.
-
Orbán a Visegrád nemají společnou vizi. Nevidím důvod ve V4 zůstat, tvrdí senátorka Němcová (ODS)
Co změní vítězství Viktora Orbána v maďarských volbách a jeho postoj k ruské invazi na fungování Visegrádské čtyřky? Přou se Jaroslav Bžoch (ANO) a Miroslava Němcová (ODS).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.