Vznikne v Polsku levicová strana?

7. únor 2005

Když se v Polsku schylovalo k parlamentním volbám před 4 lety bylo jasné, že tehdejší koalice, kterou tvořily uskupení pravého středu, nazvané Volební akce Solidarita a Unie svobody, své působení v čele Polska končí. Potvrdilo se. Polští voliči měli i tehdy dost nejen hospodářských problémů, ale zejména korupčních skandálů. Voliči tehdy rozhodli následovně.

Zvítězil postkomunistický Svaz demokratické levice, který společně s Unií práce vytvořil vládní koalici. Volební akce Solidarita se rozpadla a Unie svobody nepřekročila pětiprocentní práh volitelnosti. Do Sejmu se naopak dostala radikální Sebeobrana populisty Andrzeje Leppera, proslulého především nátlakovými akcemi na polských silnicích a tradičním slibování nesplnitelného, zejména chudším Polákům.

Odpůrcům postkomunistů se ale na poslední chvíli podařilo vytvořit Občanskou platformu, která měla dát šanci pravicovým voličům. Podařilo se jí do Sejmu probojovat. Dnes toto uskupení vede v průzkumech veřejného mínění a je favoritem letošních voleb. Dokonce už se hovoří o tom, že spolu se stranou Právo a spravedlnost hodlají vytvářet novou koalici.

Letos budou polští voliči rozhodovat nejen o složení obou komor parlamentu, ale i o nové hlavě státu. Vládnoucí Svaz demokratické levice je ale před rozpadem. Během jeho vlády došlo znovu do série korupčních skandálů, které pro změnu frustrovaly a zklamaly levicové voliče. Pro trvalý pokles preferencí musel loni 2. května nejprve odstoupit z funkce premiéra Lešek Miller, kterého nahradil Marek Belka, do té doby působící jako vysoce postavený člen Dočasné koaliční správy a zástupce Polska v Iráku. Ze Svazu vystoupila část poslanců pod vedením Marka Borowského, aby vytvořili Sociální demokracii Polska a pokusili se kolem sebe soustředit politiky, méně svázané s korupčními skandály.

Okruh spolupracovníků prezidenta Alexandra Kwašniewského, rovněž postkomunisty, se pokusil o zvrat během prosincového kongresu Svazu demokratické levice. Jenže delegáti do jeho čela vybrali tehdejšího maršálka Sejmu Józefa Oleksyho, stoupence nereforem. O tři dny později ho navíc lustrační soud druhé instance obvinil z toho, že zatajil spolupráci s komunistickou tajnou službou, což i v Polsku znamená desetiletý zákaz vykonávání politických funkcí. Oleksy se sice odvolal, nicméně z postu maršálka Sejmu byl nucen odstoupit. Zůstal tak pouze na postu předsedy Svazu, kterému i nadále klesají preference až ke hranici 5 procent.

Prezident Kwašniewski se nyní snaží jednat o vytvoření něčeho na způsob Občanské platformy. Nové uskupení by mělo být očištěno o nejzkorumpovanější politiky. Novým maršálkem Sejmu byl zvolen dosavadní ministr zahraničí Wlodzimierz Cimoszewicz, prezidentův stoupenec, který už několik měsíců kritizoval Svaz demokratické levice a hrozil vystoupením. O krok dál šel vicepremiér Jerzy Hausner, známý svými ekonomickými reformami. Toho podporuje, byť s jistými kosmetickými úpravami i současný předseda vlády Marek Belka, rovněž prezidentův muž. Všechna tato jména se objevují v souvislosti s novou levicovou stranou. Podle polského deníku Rzeczpospolita byli osloveni i šéf Sociální demokracie Polska Marek Borowski a dokonce i představitelé středové Unie svobody, která v Polsku spoluvládla do roku 2001. Její účast v uskupení, iniciovaném Kwašniewskim, se však zdá málo pravděpodobná.

Jak připustil i vicemaršálek Sejmu Tomasz Nalencz, dveře do nové politické strany nebudou otevřeny všem dosavadním členům SLD. Platí to zřejmě zejména pro Jozefa Oleksyho. Nové uskupení, které zatím nemá oficiální název má být šancí pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky, kteří neměli možnost zaplést se do skandálů a jsou tak před veřejností zatím čistí.

Rzeczpospolita ale zároveň připomíná, že se prezident Kwašniewski už loni pokusil přeskupit levicovou část polského politického spektra, nicméně neúspěšně. Vyzval tehdy Svaz demokratické levice, sociální demokraty a Unii práce, aby vytvořili kandidátku levice, očištěnou od zkorumpovaných osob. Žádná ze jmenovaných stran ale nezareagovala dostatečně pozitivně. Teď se Kwašniewski pokouší, byť poněkud z povzdálí, levici spasit znovu. A protože nerad prohrává, oficiálně se k tomu přihlásí pravděpodobně až v momentě, kdy bude mít nová strana šanci na úspěch. A dokdy by se tak mělo stát?

Vicemaršálek Sejmu ze sociální demokracie Tomasz Nalencz odpověděl na tuto otázku stroze, že určitě dříve, než do Polska přiletí čápi. A ti se, jak připomíná deník Rzeczpospolita vracejí většinou koncem března.

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio