Vzdorovité rezistentní bakterie

Ve velkochovech dobytka, prasat i drůbeže bývá zvykem pravidelně podávat antibiotika. Tato praxe sice brání ztrátám způsobeným infekcemi, ale také přispěla k rozvoji rezistentních kmenů bakterií. Předpokládá se, že pokud farmáři přestanou antibiotika používat, rezistence bakterií se sníží. „Obranné systémy“ jsou energeticky náročné a v prostředí bez antibiotik se jejich udržování nevyplatí. DNA, která je kóduje, by proto bakterie mohly postupně vyřadit ze svého genomu.

Studie vypracovaná na kanadské prasečí farmě však ukazuje, že bakterie neskládají své zbraně příliš ochotně. Vědci z McGillovy univerzity zjistili, že rezistence vůči antibiotikům chlortetracyklinu a tylosinu přetrvává ještě dva a půl roku poté, co bylo jejich podávání prasatům ukončeno. Odebrali vzorky bakterií z prasečích výkalů a v laboratoři je kultivovali v přítomnosti antibiotik. Ke svému překvapení zjistili, že rezistentních je 70 až 100 % všech bakterií. Důvodem, proč se geny pro rezistenci tak tvrdošíjně udržují, může být to, že jsou spojeny s jinými geny, které bakterie potřebují pro své přežití. Další možností je, že bakterie chrání také proti vysokým koncentracím zinku a mědi, které prasata přijímají v potravě.

Zdroj: Microbial Ecology