Vyšetřování pumového atentátu na židovské centrum v Argentině

Vyšetřování nikdy nepřineslo žádné konkrétní výsledky. Svědkové případu záhadně mizeli a nikdo nebyl obžalován ani odsouzen. Příslušníci nejpočetnější, skoro čtvrtmilionové židovské komunity v Latinské Americe si už proto nedělali velké naděje, že by původci útoku byli někdy dopadeni a potrestáni. Stejně tak se nikdy nenašli organizátoři atentátu na izraelské velvyslanectví v Buenos Aires v roce 92, při kterém bylo zabito 29 lidí.

Rozvědky Spojených států a Izraele si jsou jisty, že za útoky na židovské středisko i izraelské velvyslanectví v argentinské metropoli stojí Írán a jím financované šíitské hnutí Hizballáh, který Washington považuje za teroristickou organizaci. V uplynulých letech byla v souvislosti s atentáty zatčena řada podezřelých, dokonce i ve Švýcarsku či Paraguaji, ale před soudem nestanul nikdo, protože údajně nebyly nikde nalezeny přesvědčivé důkazy.

Írán, který americký prezident George Bush nazval vedle Iráku a Severní Koreje "osou zla"?, jakýkoliv podíl na útocích popírá. Jakmile vydal argentinský federální soudce Juan José Galeano zatykače na osm podezřelých Íránců, přerušil Írán s Argentinou kulturní a hospodářské styky a označil britské zatčení svého bývalého velvyslance v Argentině Hádího Solejmanpóra za politicky motivovaný komplot Američanů a sionistů. Po jeho zadržení se do případu vložil sám íránský prezident Mohammad Chátamí, který Británii nejen vyzval k Solejmenporovu propuštění, ale také k oficiální omluvě. V opačném případě prý Teherán proti Londýnu podnikne blíže neupřesněné, avšak razantní kroky.

Rozhodnutí argentinského prezidenta Kirchnera odhalit pozadí neúspěšného vyšetřování je v přímém rozporu s dosavadní politikou jeho předchůdců. Carlos Menem, který stál v čele Argentiny v době útoku, byl dokonce obviňován, že přijal desetimilionový úplatek od Íránu za to, že jeho podíl na atentátu zamlčí. Právě Menem údajně zařídil, že vyšetřování nepřineslo žádné výsledky.

Svědectví o Menemově úplatku se objevilo v písemné výpovědi příslušníka íránské tajné služby Abdolghasíma Mesbahího, který v roce 96 detektoval do Německa. Jeho stostránkovou zprávu před rokem tajně předali americkému listu New York Times anonymní argentinští činitelé v zoufalém gestu frustrace nad nikam nevedoucím vyšetřováním.

Podle svědectví Mesbahího stála íránská vláda jak za útokem na židovské centrum, tak za výbuchem na izraelském velvyslanectví. V obou případech se budovy právě opravovaly. Těsně před tím, než do židovského střediska najel automobil plný výbušnin, z místa záhadně zmizeli jak policisté, tak bezpečnostní agenti a stejně tak před explozí na velvyslanectví. Objevila se svědectví o tom, že bezpečnostní složky dostaly 48 hodin před útokem varování, ale ignorovaly je. Jakmile vyšetřovatelé vytušili íránskou stopu, důkazy se začaly ztrácet a svědkové odvolávali výpovědi. Dnes má o neúspěšném průběhu vyšetřování svědčit i 14 bývalých agentů argentinské tajné služby, přestože předchozí prezident Eduardo Duhalde vydal zpravodajcům zákaz podávat jakákoliv svědectví.

Tehdejší argentinský prezident Carlos Menem se těšil přízni Íránu díky svým muslimským předkům i dobrým vztahům se Sýrií a Libanonem. Desetimilionový úplatek mu prý Teherán převedl na bankovní účet odměnou za Menemovo veřejné prohlášení, že Írán v případech žádnou roli nehrál. Podle výpovědi Mesbahího peníze pocházely z účtu ve švýcarské bance, kterým disponoval tehdejší íránský prezident Rafsandžání.

Rozhodnutí současného argentinského prezident Kirchnera padlo příhodně před jeho cestou do Spojených států, při které je pak ještě zopakoval. Pokud bude případ nejtragičtějšího teroristického útoku v Latinské Americe konečně dotažen do konce, poslouží zahraničním vztahům hospodářsky zdevastované Argentiny. Tajemník argentinské zpravodajské služby Sergio Acevedo jej minulý týden nazval "národní hanbou".

První zatčený z osmi osob, které Argentina požaduje, Hádí Solejmanpór, je však zatím stále v Británii. Jelikož ho mezinárodní zatykač přímo obviňuje ze zosnování a objednání teroristického útoku, britský soud jej odmítl propustit na kauci. V nejbližších dnech má rozhodnout o jeho vydání do Argentiny. Pokud k němu dojde a nic nenasvědčuje opaku, nastane v celém případu po devíti letech skutečný průlom.