Vypěstované myší zuby

5. srpen 2009

Nově vypěstovaný zub je zviditelněný pomocí zeleně fluoreskujícího proteinu|foto:Takashi Tsuji, PhD., Tokyo University of Science, Organ Technologies Inc.

Pokud v budoucnosti člověk přijde o nějaký ten zub, bude si moct vypěstovat nový. O něčem takovém sní japonští vědci, kterým se to zatím povedlo u laboratorních myší.

Skupina vědců z Tokijské univerzity se zaměřila na zubní zárodky čili embryonální tkáň, ze které se zuby vyvíjejí. Z myších embryí odebrali zubní zárodky a izolovali z nich dva typy buněk (epiteliální a mezenchymální). Z nich pak ve tkáňové kultuře rekombinovali umělé zubní zárodky. V případě člověka by podle vědců "stavebním materiálem" pro tvorbu zubního zárodku mohly být jeho vlastní kmenové buňky.

Uměle vytvořené zubní zárodky po speciální týdenní kultivaci vědci přenesli na místa vytržených zubů v horních čelistech dospělých myší. Zárodky se uchytily a po 36 dnech z myších dásní začaly vykukovat špičky nových zubů. Po 49 dnech už zuby měly správnou velikost, tvar i stavbu včetně kořenů, zubní dřeně, skloviny a funkčních nervů. A co je důležité, na rozdíl od implantátů nově vypěstované zuby podporují růst periodontálních vláken, která zub ukotvují do čelisti. Japonští vědci tak krásně demonstrovali, že uměle vypěstovaný zárodek se může vyvinout v plně funkční orgán.

Japonští vědci svůj úspěch přiblížili v článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.

autor: Martina Otčenášková