Vypěstované myší zuby
Pokud v budoucnosti člověk přijde o nějaký ten zub, bude si moct vypěstovat nový. O něčem takovém sní japonští vědci, kterým se to zatím povedlo u laboratorních myší.
Skupina vědců z Tokijské univerzity se zaměřila na zubní zárodky čili embryonální tkáň, ze které se zuby vyvíjejí. Z myších embryí odebrali zubní zárodky a izolovali z nich dva typy buněk (epiteliální a mezenchymální). Z nich pak ve tkáňové kultuře rekombinovali umělé zubní zárodky. V případě člověka by podle vědců "stavebním materiálem" pro tvorbu zubního zárodku mohly být jeho vlastní kmenové buňky.
Uměle vytvořené zubní zárodky po speciální týdenní kultivaci vědci přenesli na místa vytržených zubů v horních čelistech dospělých myší. Zárodky se uchytily a po 36 dnech z myších dásní začaly vykukovat špičky nových zubů. Po 49 dnech už zuby měly správnou velikost, tvar i stavbu včetně kořenů, zubní dřeně, skloviny a funkčních nervů. A co je důležité, na rozdíl od implantátů nově vypěstované zuby podporují růst periodontálních vláken, která zub ukotvují do čelisti. Japonští vědci tak krásně demonstrovali, že uměle vypěstovaný zárodek se může vyvinout v plně funkční orgán.
Japonští vědci svůj úspěch přiblížili v článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.