Vypěstované buňky by mohly léčit hluchotu
Tým vědců ze Sheffieldské univerzity jako první dokázal přeměnit lidské embryonální kmenové buňky v receptorové buňky vnitřního ucha.
Vláskové buňky lidského vnitřního ucha, které slouží jako receptory zvuku, jsou velice křehké. Pokud jsou například vystaveny nadměrnému hluku, zničí se a člověk utrpí nevratné poškození sluchu. Alespoň zatím. Práce vědeckého týmu z Sheffieldské univerzity nyní přinesla určitou naději, že v budoucnu by se tento druh postižení sluchu, kterým trpí asi 10 % lidí, dal léčit pomocí embryonálních kmenových buněk.
Tým využil kmenové buňky z vnitřního ucha lidského embrya, které existují jen mezi 9. a 11. týdnem života plodu. Poté dozrávají a diferencují se do různých typů buněk. Díky "koktejlu" růstových faktorů a živin se vědcům z kmenových buněk nakonec podařilo vůbec poprvé vypěstovat lidské vláskové buňky. Ty sice zatím nemají "vlásek", který by pro ně měl být typický, ale jinak jsou svým tvarem i vlastnostmi zcela identické s vláskovými buňkami. Vědci také dokázali vypěstovat neurony, které přijímají signál od vláskových buněk a převádějí jej do mozku. V další fázi výzkumu, jestli by mohla aplikace vypěstovaných buněk do vnitřního ucha skutečně obnovit sluch. Buňky však podle článku na stránkách NewScientist chtějí využít také k testování léčiv a chemikálií, které v některých případech mohou vláskové buňky poškozovat.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.