Vyjednávání o německé vládě téměř u konce

Nepříjemnou zprávou pro zhruba 20 milionů německých důchodců je záměr stran nadcházejících velké koalice zmrazit v příštích několika letech výši důchodů. Zrušena by měla být také nejrůznější daňová zvýhodnění - dnešní německé noviny na svých stránkách přinášejí jejich dlouhé a složitě vypadající seznamy. Uveďme jen několik příkladů: Daňově zvýhodněn by v budoucnu už neměl být například nákup nemovitostí. Také náklady na dojíždění do práce by mělo být možné si odečíst z daňového základu až od vzdálenosti 21 kilometrů. A budoucí koaliční partneři uvažují také o zrušení řady menších daňových zvýhodnění - mimo jiné o tom, aby si z daní napříště nebylo možno odečíst náklady na daňového poradce. Celkem by tak měly být zajištěny dodatečné příjmy do státního rozpočtu ve výši 11 miliard eur.

Podle dostupných informací se CDU, CSU a SPD dále dohodly na tom, že budou sníženy vedlejší náklady na pracovní sílu - ty by měly napříště představovat méně než 40 procent celkových nákladů na zaměstnance. O dvě procenta má být snížen příspěvek na pojištění pro případ nezaměstnanosti. To má být umožněno zčásti úsporami ve výdajích úřadů práce - v rámci reformy pracovního trhu, známé jako Harz IV., chtějí představitelé plánované velké koalice ušetřit 4 miliardy eur. Snížení pojištění pro případ nezaměstnanosti má být hrazeno také zvýšením daně z přidané hodnoty.

Předmětem sporu mezi účastníky koaličních jednání nadále zůstávají zejména dvě otázky: o kolik procent by se měla daň z přidané hodnoty zvýšit a zda a do jaké míry by měla být omezena ochrana zaměstnanců před propuštěním. V Německu platí v současnosti DPH ve výši 16 procent. CDU a CSU ohlašovaly záměr zvýšit tuto daň na 18 procent už ve svém volebním programu. Podle dnešních německých deníků se měly strany budoucí koalice tento týden dohodnout na zvýšení daně z přidané hodnoty až na 19 procent. Odstupující předseda sociálních demokratů Franz Müntefering však tyto informace podle agentury DPA včera pozdě v noci popřel. Stejně tak popřel zprávy, podle kterých údajně došlo k dohodě v otázce uvolnění ochrany zaměstnanců před propuštěním. Místopředseda frakce CDU v Bundestagu Ronald Pofalla totiž krátce předtím prohlásil, že unionistickým stranám se během koaličních rozhovorů podařilo prosadit prodloužení zkušební doby na 24 měsíců.

Kromě již zmíněných sporných témat mezi budoucími koaličními partnery stále nepanuje jednota v otázce tak zvané "daně pro bohaté", kterou prosazuje SPD. Jasno není ani na poli atomové politiky. Do roku 2020 mají být v Německu ze sítě odpojeny všechny jaderné elektrárny. Unionisté ale chtějí tuto časovou hranici posunout o dalších 8 let.

Představitelé CDU, CSU a SPD nepovažují za příliš pravděpodobné, že by koaliční rozhovory ukončili už dnes v noci. Jak uvádí agentura DPA, počítá se všeobecně spíš s tím, že jednání budou pokračovat i zítra. A Ronald Pofalla podle téhož zdroje nevyloučil ani možnost, že jednat budou špičky zmíněných tří stran i v sobotu. Protože, jak dnes zpravodajský server Netzeitung cituje budoucího šéfa sociálních demokratů Matthiase Platzecka: "Dohodnuto je něco teprve tehdy, když je dohodnuto všechno."