Východoafrickým předkům člověka bylo horko

Oblast na severu Keni, kde probíhaly klíčové fáze evoluce člověka, dnes patří k nejteplejším oblastem planety. Otázkou ale bylo, jestli zdejší savany byly stejně horké i v minulosti. Vědci z Kalifornského technologického institutu studovali prostorovou distribuci izotopů v uhličitanových iontech, které jsou běžnou součástí minerálů. Dřívější studie ukázaly, že v teplejších podmínkách mají vzácné izotopy uhlíku a kyslíku menší tendenci shlukovat se k sobě. Z výsledků izotopové analýzy minerálů z určité geologické vrstvy se pak dá vypočítat teplota, jakou měla v daném období půda.

Vědci touto metodou zjistili, že východoafrické savany jsou rozpálené už nejméně 4 miliony let. Tato informace může přispět k debatám o počátcích vzpřímeného postoje našich předků. Antropologové se domnívají, že bipedalismus se v evoluci člověka upevnil, protože v prostředí savany našim předkům přinášel podstatné výhody. Výsledky nové studie s touto teorií souhlasí. Díky vzpřímenému postoji na člověka dopadá menší porce slunečního záření, než kdyby stál na všech čtyřech končetinách. Zvýšený střed těla navíc umožňuje „utéct“ vrstvě nejteplejšího vzduchu, která se drží nízko těsně nad zemí. V mírném klimatu by to nemělo význam, ale v horké savaně byl vzpřímený postoj jednoznačnou výhodou.

Zdroj: California Institute of Technology