Vybíráme si jídlo podle chuti, nebo za nás rozhodují střeva?

Nedávné vědecké studie ukazují, že naše vůle možná není až tak svobodná, jak se domníváme. O faktorech ovlivňujících naše stravovací návyky píše na webu Conversation britský epidemiolog Tim Spector.

Proč někteří lidé mají sklon k obezitě a jiní ne, závisí do určité míry na tom, jaké potraviny preferují, ukázaly nedávné studie.

Studie zkoumaly stravovací návyky u dvojčat a v rodinách. Která jídla máme rádi a která ne, ale není jen důsledkem traumat ze školních jídelen. Jestli dáváme přednost salátu před hranolkami a jestli nám chutná česnek nebo chilli, to je dáno spíše geneticky než výchovou, zjistili vědci. Výběr jídelníčku tedy není jen otázkou vůle. Nejnovější výzkumy ukazují, že při volbě potravy hrají roli také mikroby a tělesné procesy.

Studie provedená vědci v Lisabonu a publikovaná v odborném časopise PLOS Biology rozšířila naše vědomosti o výživových volbách a roli svobodné vůle při výběru potravy, píše epidemiolog Spector. Vědci manipulovali mikroorganismy v těle octomilek a pozorovali změny jejich stravovacích návyků.

Střevní mikroby jsou potřebné pro trávení. Jejich dalším úkolem je regulace imunitního systému a produkce mnoha základních hormonů a vitaminů, které si tělo samo nevyrobí. Mikroby dále produkují chemikálie přítomné v mozku, jako například serotonin. Existují studie, které dávají do souvislostí dysfunkci střevních mikrobů s poruchami nálady, jako deprese, úzkost nebo autismus.

Mocní mikrobi

Vědci se domnívají, že mikroby dokážou ovlivnit chování hostitele ve svůj vlastní prospěch. V přírodě lze najít několik příkladů takových „sobeckých mikrobů“. Jedním z nich jsou plísně, které infikují mozky mravenců. Nakažení mravenci pak lezou na ten typ stromů, který je pro rozmnožování plísně nejvhodnější. Mravenčí hlavy na stromě explodují a rozesejí po listech výtrusy.

Vnitřek střeva při kolonoskopii|foto: Ústřední vojenská nemocnice

Portugalští vědci testovali teorii „sobeckého mikrobu“ na octomilkách. Stejně jako jiní živočichové mají i octomilky v útrobách mikroorganismy, které jim pomáhají zpracovávat potravu. Vědci zjistili, že pokud nastanou změny ve složení mikroorganismů v těle octomilek, změní se i jejich potravní preference.

Jestli něco podobného funguje u člověka, je zatím předmětem spekulací. Jisté je, že máme v trávící soustavě tisíce vysoce specializovaných mikrobů, kteří mezi sebou bojují o potravu. Stejně jako všechny ostatní organismy je žene snaha předat geny svým potomkům.

Pokud se například mikroorganismus dobře množí za přísunu určitého typu tuku, mohl zmutovat jeden ze svých genů k výrobě chemikálie, která by hostitele nutila jíst tento typ tuku. Mohl by to být jeden z důvodů, proč je těžké stravovací návyky měnit.

Dobrá zpráva je, že na rozdíl od našich genů můžeme složení střevní mikroflóry ovlivnit změnami v jídelníčku. Strava bohatá na vlákninu pomáhá udržovat zdravou střevní mikroflóru a předejít tomu, aby jedna skupina mikrobů získala nadvládu, uzavírá epidemiolog Spector pro server Conversation.