Vůdce východoukrajinských separatistů Zacharčenka mohl zabít kdokoli – vadil všem včetně Ruska

3. září 2018

V pátek byl při výbuchu bomby v restauraci ve východoukrajinském Doněcku zabit separatistický vůdce samozvané Doněcké lidové republiky Alexandr Zacharčenko.

Americký server Washington Examiner se zamýšlí, že za atentátem mohou stát tři možní pachatelé. Tím prvním prý může být překvapivě Rusko, které konflikt na východě Ukrajiny podporuje a přiživuje.

Třebaže se takzvaná Doněcká lidová republika vydává za nezávislý produkt ukrajinského separatistického cítění, podle portálu je to fronta pro ruské zpravodajské operace. Vůdci kvazistátu poslouchají rozkazy Moskvy, a když ne, jsou odstraněni – často ani ne násilně, jako v případě kdysi mocného velitele východoukrajinských milicí Igora Strelkova. Zavrhnutí neposlušného vůdce však může skončit i smrtí.

Záminka k eskalaci

Rusku se tak možná nelíbila Zacharčenkova nevyrovnaná osobnost, arogance a mizivý intelekt. Rusové mají rádi lidi, kteří umějí vládnout, ale zároveň plní roli, kterou jim Moskva přiřadí. Zacharčenko mohl zajít příliš daleko. A Rusko rozhodně nemá s likvidací svých odpůrců na Ukrajině problém, podotýká Washington Examiner.

Válku a mír na východní Ukrajině dělí jen desítky metrů. Většina obyvatel už nepodporuje nikoho

Proruský povstalec v ruinách doněckého mezinárodního letiště

Na válku na Ukrajině se v poslední době často zapomíná. Poměry na místě, zvláště v bezprostřední blízkosti frontové linie, jsou ale pořád těžké. V komentáři pro americký deník New York Times se o situaci rozepisuje ukrajinská novinářka Alisa Sopovová, v současnosti spolupracovnice Davisova střediska pro ruská a eurasijská studia Harvardovy univerzity.

Vůdce separatistů se také mohl stát obětí jiných zájmových skupin v Donbasu. Oblast je dlouhodobě centrem organizovaného zločinu a Zacharčenka mohli zlikvidovat lidé, kteří by se rádi dostali k výnosným příležitostem, jež vedení odštěpeneckého teritoria nabízí. Možná se však také stal obětí mocenského boje mezi Doněckou republikou a druhou separatistickou Luhanskou lidovou republikou.

Nejméně pravděpodobné je pro washingtonský server to, že za atentátem stojí ukrajinská vláda. Rusko jej sice Kyjevu okamžitě připsalo, ale to prý jen dodává věrohodnosti verzi, že ho zosnovala Moskva. Ta mohla Zacharčenka také zabít jen proto, aby jeho smrti využila k eskalaci a odvetám.

Není pochyb o tom, že na východní Ukrajině sílí napětí. Zesílení bojů mezi zájmy podporovanými Ruskem a ukrajinskou vládou je stále pravděpodobnější a smrt Alexandra Zacharčenka může být jeho předzvěstí, soudí Washington Examiner.

Neukázněný potížista

Server rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda dodává, že Zacharčenko byl trnem v oku jak Kyjevu, tak Moskvě. Jak portál vypočítává, šlo o nejméně devátý cílený útok na vysoce postavené představitele východoukrajinských separatistů od dubna 2014, kdy Kreml konflikt vyvolal. Boje si od té doby vyžádaly asi 10 300 mrtvých a vyhnaly z domovů jeden milion Ukrajinců.

Dvaačtyřicetiletý důlní inženýr Zacharčenko nahradil před čtyřmi lety v čele samozvaného státu ruského občana z Moskvy Alexandra Borodaje, aby to vypadalo, že si Ukrajinci řídí svou republiku sami. Tři měsíce nato vyhrál nepříliš věrohodné volby, které měly jeho vládu upevnit. Zacharčenko byl ale podle Rádia Svobodná Evropa brutální, nezvladatelný a rozvratnický a separatisté ho nikdy úplně nepřijali, dokonce ani jeho vlastní stoupenci.

Kyjev ho nenáviděl, protože měl na rukou krev Ukrajinců a bylo o něm známé, že mučí ukrajinské válečné zajatce. Moskva se ho snažila držet na uzdě, protože požadoval větší autonomii, než mu byla ochotná udělit.

Přesto v pohledu panevropské stanice Zacharčenko nebyl ničím jiným než „ruskou loutkou“. Dlouho se povídalo, že ho Moskva vymění – kvůli jeho neukázněnosti, potížím, které prožívali místní obyvatelé, ale i nedobré hospodářské situaci a nepopulárnímu zákazu vycházení.

Jedním z hlavních adeptů na vedoucí funkci v separatistické republice je teď doněcký rodák Denis Pušilin. Prozatím však doněcká vláda jmenovala dočasným „prezidentem“ dosavadního vicepremiéra Dmitrije Trapeznikova, informuje Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.

Spustit audio

Související