Vrak minojské lodi

Už první král minojské civilizace Minos proslul jako "pán moří". Vyhnal z okolí ostrova piráty a vytvořil námořní impérium. Minojské obchodní koráby pluly z Kréty do Egypta, Anatolie i Levantu. Jak tyto lodi vypadaly, víme z dochovaných fresek a pečetí. Byly dlouhé kolem 15 metrů, na každé straně měly patnáct vesel. Ve větru je hnaly vpřed čtvercové plachty. Vědci ale neměli možnost si na žádnou z minojských lodí sáhnout, podívat se na detaily její konstrukce, prozkoumat materiál, z něhož byly stavěné. Proto dostala v roce 2003 řecká archeoložka Elpida Hadjidakiová prostředky na pátrání po minojském vraku na dně moře kolem Kréty.

Hadjidakiová vyrostla na krétském pobřeží a je zkušená potápěčka. Nález minojské lodi byl její dávný sen. Najala si malou, starou rybářskou loď a s pomocí tří místních lovců hub a korálů zahájila pátrání. Systematická práce týmu dlouho nepřinášela výsledky. Nakonec se rozhodli prozkoumat lokalitu u maličkého ostrova Pseira, kde se už v roce 1976 potápěl tým Jacquese-Yvese Cousteaua. Slavný francouzský oceánolog tu pátral po zbytcích bájné Atlantidy. Ta mohla ležet podle některých badatelů jen kousek odtud u dnešního ostrova Thera. Původně mnohem větší vulkanický ostrov zcela zničila gigantická sopečná erupce, ke které došlo v roce 1650 nebo 1520 př. n. l. Souš se tehdy propadla do moře podobně jako v Platónově popisu zkázy Atlantidy.

Cousteau Atlantidu nenašel, ale objevil na dně moře minojskou keramiku. Domníval se, že pochází z lodí, jež erupce sopky potopila v přístavu. Dnes dávají vědci přednost vysvětlení, podle kterého pochází keramika z domů, jež se zřítily do moře v důsledku silného zemětřesení. Hadjadakiová se potopila pouhých sto metrů od pobřeží Pseiry, nedaleko od míst, kde pátral Cousteau a jeho muži, a narazila na dně na minojský vrak. První, který mají možnost archeologové prozkoumat.