Vosy využívaly zkažená dinosauří vejce
Hnijící vejce dinosaurů nezůstávala ležet ladem. Vytvořil se kolem nich komplexní potravní řetězec, na jehož vrcholku stály dravé vosy.
V roce 1989 byla v Patagonii objevena asi 70 milionů let stará snůška vajec býložravého titanosaura. Tento druh dosahoval délky až 12 metrů a váhy 13 tun, ale jeho vejce měřila jen 20 cm. Vejce jsou popraskaná a na jejich obsahu si zřejmě kdysi pochutnala celá řada živočichů. Na vrcholu miniaturního potravního řetězce, který se vytvořil kolem hnijících dinosauřích vajec, stály dravé vosy. Dokazují to 2 až 3 cm dlouhé a 1 cm široké „válečky“, které teď vědci objevili přímo v jednom z popraskaných vajec.
Jsou to kokony, které se tvarem, strukturou i velikostí podobají kokonům některých žijících druhů vos. K dinosauřím vejcím mohl pravěké vosy přilákat jak mrchožravý hmyz, který se živil jejich rozkládajícím se obsahem, tak pavouci, kteří jej lovili. Vosy zřejmě zjistily, že vejce představují skvělý zdroj potravy a nakladly do nich svá vajíčka. Vylíhlé larvy se po čase zakuklily a vytvořily kokony, které díky fosilizaci celé snůšky přetrvaly až do současnosti.
Zdroj: Science Daily, Palaeontology
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
