Volejte, pište, nechoďte. Praktici jsou zahlcení, nestíhají ani zvedat telefony, říká šéf sdružení
Epidemie koronaviru v Česku dál sílí. Kromě nemocnic jsou tak zahlcení i praktici. Ti jsou podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky tak vytížení, že často ani nestíhají zvedat telefony. Jak má ale pacient postupovat, když lékaře opravdu potřebuje? Odpoví Koronafokus Zuzany Machálkové.
Při současné epidemické situaci podle Petra Šonky nezbývá opravdu nic jiného, než být trpělivý a jednoduše dál volat. „Drnčíme trvale. Položíme telefon a můžeme ho znovu zvednout, protože zvoní,“ popisuje situaci v ordinacích a dodává:
Čtěte také
„V tuto chvíli jsme na hraně svých možností. Každá ordinace má denně několik nových pacientů s covidem. Do toho vrcholí očkovací sezóna proti chřipce.“
Problém ale může nastat třeba ve chvíli, kdy někdo potřebuje monoklonální protilátky. To jsou léky, které nakaženého chrání před těžkým průběhem covidu-19. Je u nich ale zásadní, aby byly podány co nejdřív po tom, kdy je nákaza odhalena. A žádanku vypisuje právě praktický lékař.
Nakažený koronavirem navíc nemůže k lékaři osobně. Měl by se proto pokoušet dál volat lékaři, nebo se na něj obrátit e-mailem. Někteří lékaři už se od začátku epidemie naučili využívat i různé mobilní aplikace, přes které je mohou pacienti kontaktovat, většinově to ale možné není.
Přeposílat pacienty jinam nejde
Praktičtí lékaři si mezi sebou navíc mohou přeposílat pacienty jedině v případě, že je jeden z lékařů nemocný. Svoji agendu někomu předají, protože z kontraktů s pojišťovnami vyplývá, že praktik nesmí zavřít ordinaci déle než na tři dny. Jinak ale každý praktický lékař řeší svoje pacienty sám.
Pokud praktický lékař není k zastižení dlouhodoběji, měl by se ten pacient obrátit na zdravotní pojišťovnu. Ta mu pak doporučí jiného praktika, který je poblíž a má ještě kapacitu.
Odkládá se, co jde
Aktuální epidemická situace je v Česku nejhorší od začátku epidemie. Nezbývá než odložit všechno, co jde. Podle Šonky jsou to bohužel i preventivní prohlídky:
Čtěte také
„My se je samozřejmě snažíme prevenci dlouhodobě držet, ale teď už to nejde. Co by mělo jít úplně stranou, jsou pracovně zdravotní prohlídky, to jsou zbytečně balastní věci, které by se měly v tuto chvíli úplně vypnout.“
Přestože některé věci se odložit dají, třeba u neschopenky je nutné praktika kontaktovat. Stejně tak v případě ošetřovného, o kterém rozhoduje právě lékař.
Jiné je to případě, kdy je rodič vyřazen z pracovního procesu kvůli uzavřené třídě nebo škole. O nároku na ošetřovné nemusí rozhodovat praktik, ale dané školské zařízení.
Zeptejte se redaktorů Českého rozhlasu na dění kolem epidemie covidu-19 v Česku i vy. Otázky posílejte na covid@rozhlas.cz, odpovíme na ně ve vysílání Plusu.
Související
-
Co když se koronavirus v Japonsku „umutoval k smrti“? Odvážné tvrzení, říká o nové studii virolog
Nejsilnější vlna pandemie s variantou delta začala v Japonsku utichat začátkem listopadu. Podle odborníků je to vysokou proočkovaností a taky disciplínou Japonců.
-
Biochemik Konvalinka: Rizikovou skupinou jsou v této fázi lidé nad padesát. A všichni nad šedesát
„V této situaci jsou věcí číslo jedna, dvě a tři, které máme dělat, posilující dávky očkování. Někteří z nás to věděli v červnu, vláda s tím začala něco dělat na podzim.“
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.