Volby v USA a Hispánci

Nejsou to všechno synonyma, ale všechny výrazy označují španělsky mluvící obyvatele Spojených států, ať už se tam narodili nebo se přistěhovali legálně či ilegálně. Všechny výše zmíněné termíny dostávají v některých bělošských kruzích nádech pohrdání a výsměchu. Ne proto, že by byli méněcenní, ale spíše proto, že ve své většině jsou chudí a vykonávají práce, které běžný Američan odmítá přijímat. Nejvíce neutrální je označení Hispánci.

Každý volební rok se ukazuje, že jejich hlas je stále důležitější. Odborníci soudí, že za dvě tři čtyřletá období bude při volbě presidenta Spojených států dokonce rozhodující. Profesor Eduardo Gamarra z Mezinárodní university na Floridě soudí, že v nadcházejících volbách se sice očekává velká účast španělsky hovořících voličů, větší než kdykoli v minulosti, ale jejich chvíle přijde až za dvě volební období, tedy v roce 2016. Dnes mají Spojené státy podle statistik přes 300 milionů obyvatel, z toho 44 milionů Hispánců. K nim je třeba připočíst 12 milionů španělsky hovořících obyvatel, kteří se na území Spojených států nacházejí bez dokumentů. Novinářka María Elena Salinasová, která pracuje v televizi Univisión, jež vysílá po celých Spojených státech pouze ve španělštině, vyjadřuje názor své stanice: "Není možné označovat živé bytosti jako ilegály jenom proto, že mají tu smůlu, že nevlastní ty správné doklady". Úspěšná stanice Univisión a řada dalších organizací působících v USA se snaží zlegalizovat pobyt přistěhovalců. Mnozí z nich rezignují, když mají podstoupit martyrium byrokratických šikan, i když na občanství USA by právní nárok měli.

V loňském roce se v USA nepodařilo prosadit zákon, který by nějakým způsobem vyřešil statut oněch dvanácti miliónů přistěhovalců. V Arizoně, která hraničí s Mexikem na 626 kilometrech, platí od nového roku zákon, podle něhož budou přísně trestáni ti, kteří budou zaměstnávat přistěhovalce bez dokumentů. Jim samotným se nic nestane, budou ovšem vykázáni ze země. Každý zaměstnavatel může internetem nahlédnout do úředních spisů a zjistit, zda dotyčná osoba má doklady v pořádku tj. občanství USA a smí tudíž pracovat.

Dovolte trochu odbočit. Stalo se jednomu mému známému začátkem devadesátých let. Byl navštívit syna v Kalifornii, a protože se přes den nudil, rozhodl natřít synovi domek. To ovšem neměl dělat. Odbory si na něj došláply, že bere práci místním a nakonec byl rád, když se bez úhony a pokut vrátil do Čech. Nejhorší, co může amerického politika potkat, je, když ho obviní, že zaměstnává služku, kuchařku nebo zahradníka bez dokladů. Nejednomu už to zlomilo politický vaz.

Zdálo by se, že některé státy USA nebudou mít problémy s hispánskými přistěhovalci, protože nemají hranice s Mexikem nebo leží hluboko ve vnitrozemí. Není tomu ovšem tak. Ve vnitrozemské třímilionové Iowě, žijí necelá čtyři procenta obyvatel latinskoamerického původu. Přistěhovali se tam v průběhu posledního desetiletí, kdy místní farmáři přestali využívat služeb velkých jatek a začali sami zpracovávat vepřové maso. A protože to sami nestíhali, potřebovali levnou pracovní sílu. Tak přicházeli Mexičané, vlna za vlnou, převážně muži. Největší problém podle místní ochránkyně lidských práv advokátky Jessiky Taylorové spočívá v tom, že cizí pracovníci přicházeli do malých městeček ve velkých počtech a rychle po sobě, takže domácí si na ně nestačili zvykat. Problém přistěhovalců se v Iowě stal ožehavější než válka v Iráku nebo hospodářská recese. Tak tomu bude i v mnoha dalších primárkách.

Místní obyvatelé jsou dnes rozděleni na dva přibližně stejně velké tábory. Jedni by nejraději chtěli přistěhovalce vyhnat a druzí říkají, že jim nevadí, že jsou potřební a že vyznávají stejné hodnoty jako oni, což oceňují. Mají tím na mysli křesťanskou víru, soudržnost rodiny a podobně. Jediné, co žádají, je, aby se pro ně vytvořily právní podmínky a jejich statut znormalizoval.

Ukazuje se také, že pretendenti na kandidaturu, bývají především z republikánského tábora, nemají úspěch, když příliš přistěhovalce skandalizují. Republikán Tom Tancredo se v jedné televizní debatě vyjádřil o přistěhovalcích bez dokladů takto: "Kradou nám práci, zneužívají naši pohostinnost a Spojené státy mění v dvojjazyčnou zemi". Tom Tancredo za svá slova zaplatil. Necelé dva týdny před primárkami v Iowě musel odstoupit. Podobnou zkušenost udělal i republikán Duncan Hunter. George Bush v minulých volbách získal 40% latinskoamerických hlasů. Letos v listopadu se očekává, že jich republikánský president získá pouhou polovinu. A nebude to jenom proto, že na rozdíl od Bushe letos žádný prekandidát nemluví španělsky.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .