Volby v Rumunsku

Co se týče výsledků, ty sice budoucnost naznačily, ale všechno se na dva týdny odkládá k ledu, protože se s napětím čeká na druhé kolo voleb prezidentských. Až jeho vítěz totiž pověří někoho sestavením budoucí vlády. Prezidentská funkce je spíše ceremoniální, ale co se týče povolebních jednání, poskytuje poměrně velké možnosti, a to jak za scénou, tak i ve smyslu pravomocí.

Podívejme se tedy nejprve na výsledek voleb parlamentních. V poslaneckých lavicích zasednou zástupci dvou velkých a dvou malých stran. Budou to především postkomunističtí sociální demokraté, kteří byli nyní u moci. Hned za nimi následuje pravicově laděná strana s názorným názvem: Spravedlnost a pravda (tvrdě totiž kritizuje obrovskou korupci). Daleko za nimi je pak s třinácti procenty nacionalistická strana Velké Rumunsko (mimochodem, ta je strašákem pro zahraniční investory). A svých jistých 8% mají Maďaři ze strany Maďarský demokratický svaz v Rumunsku.

Paradoxně právě tato nejmenší strana etnických Maďarů má místo v budoucí vládě skoro jisté - už předem totiž prohlásila, že podpoří kteroukoliv z velkých stran. S jednáním chce ale počkat až na chvíli, kdy se vyjasní, kdo bude vlastně novým prezidentem. Postkomunista Ion Iliescu už kandidovat nemůže, takže ve vrchomné funkci se objeví nová tvář.

Buď to bude nynější premiér Adrian Nastase, spojený s postkomunistickou sociální demokracií, nebo šéf opozice a starosta Bukurešti Traian Basescu. Nikdo z nich nezískal 50% hlasů v prvním kole, takže se bude rozhodovat v kole druhém. Relativně lepší výsledek (zhruba o 6%) dosáhl zatím premiér Nastase, což ale vůbec neznamená, že jeho oponent má malé šance. Právě naopak, Basescu může získat nové příznivce kritikou volebních podvodů, jež možná nemusely zvrátit výsledek, ale zjevně k nim docházelo.

Podle pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě byly rumunské volby v zásadě v pořádku, i ona ale zaregistrovala stížnosti na několikanásobné hlasování. Opozice je přesvědčena, že deficit demokratického průbehu voleb byl daleko vážnější. Upozorňuje, že podvody by mohly zpochybnit Bukurešť v očích Bruselu. Ten totiž vůbec nemá jistotu, že vstup Rumunska do Evropské unie v roce 2007 je nejlepší myšlenkou na světě. Naopak, nedávno naznačil možnost odsunutí termínu o rok.

Na problematické metody při hlasování si stěžovaly hlavně domácí nezávislé organizace. Nelíbilo se jim hlavně to, že vícenásobnému odevzdání hlasů měly zabránit pouze nálepky na osobních dokladech, jež se ale daly bez problémů odstranit. Podle odhadů těchto organizací mohlo být neplatných hlasů až 5% - tedy množství, jež teoreticky mohlo zvrátit výsledek (samozřejmě za předpokladu, že by byly všechny určené hlavní opoziční straně).

Experti tvrdí, že výsledek parlamentních ani prezidentských voleb nezmění základy rumunské zahraniční politiky. Nastase i Basescu totiž shodně propagují silnější vztahy mezi Rumunskem a Evropskou unií, jakož i mezi Rumunskem a Spojenými státy. Oba kandidáti samozřejmě považují vstup do unie v roce 2007 za konstantu své politiky.

V čem se tvrdě rozcházejí, je hodnocení uplynulého období - a z toho vyplývající představy o budoucnosti. Zatímco Nastase v posledních hodinách předvolební kampaně opakoval, že je potřebné bojovat proti chudobě a zabezpečit pro obyvatelstvo prosperitu, jeho protivník si stěžoval na mafiánské způsoby současného, zkorumpovaného systému.

Už během volebního dne pak Basescu upozorňoval, že výsledky nemusejí být úplně hodnověrné - a nabádal novináře a pozorovatele, aby byli mimořádně pozorní. Varoval také úřady před manipulací s hlasovacími lístky a tvrdil, že by to způsobilo větší problémy, než si kdokoliv dokáže představit. Žádná Ukrajina se z jeho země ale nakonec nestala.

Rumunsko je momentálně největším balkánským státem. Má dvakrát více obyvatel než Česká republika. Je to ale stát chudý. Jazykově, kulturně a historicky je navíc propojen s nejchudší zemí Evropy - Moldávií. Integrace do Evropské unie je tedy pro Bukurešť více než potřebná, požadavky Bruselu ale zatím Rumuni nedokázali splnit. Mnohem větší pokrok dosáhlo sousední Bulharsko, jež by mělo vstoupit do unie ve stejném termínu.

Jedním z nejvážnějších problémů Rumunska je korupce a pomalé tempo reforem. Pokud by dostala větší slovo demokratická opozice, mohlo by to jenom prospět. Vlastní sestrou korupce je totiž chudoba - takže dosáhnout prosperitu bez boje proti korupci by mohl být jenom nenaplněný sen.