Volby v Maďarsku

10. duben 2006

Maďarské parlamentní volby probíhají ještě dramatičtěji, než se čekalo. Že mají obě hlavní soupeřící strany velice podobnou podporu těsně nad 40 procenty, slibovaly už průzkumy. Z těch ale nemohlo být předem úplně jasné, jak se voliči postaví k malým stranám, jejichž malý počet hlasů ve sněmovně může nakonec rozhodnout o převaze levice nebo pravice.

0:00
/
0:00

I dosavadní premiér, socialista Ferenc Gyurcsány, udržoval vládní většinu s pomocí svobodných demokratů. Těm se v neděli povedlo o jedno a půl procenta překonat potřebnou pětiprocentní hranici pro obsazení mandátů ze stranických kandidátek. Předvolební preference liberálů mluvily o sympatiích asi pěti procent lidí. Proroctví se tedy naplnilo, ale když jde o těsné prolézání volebního kvóra, opatrnosti není nikdy nazbyt.

Ještě husarštější kousek se povedl Maďarskému demokratickému fóru. To se podle předpovědí totiž do parlamentu vůbec nemělo dostat a prolezlo osudovou hranici skutečně o fous: o pouhé čtyři setiny procenta. Jenže co bude chtít v parlamentu vlastně dělat, to není v této chvíli jasné. Maďarské demokratické fórum se řadí k pravici a mělo by přirozeně inklinovat k občanským demokratům Viktora Orbána, známým pod zkratkou FIDESZ. Jenže to není tak jednoduché. MDF bylo kdysi největší vládní stranou. Léta u moci a pozdější smrt jejich premiéra Józsefa Antalla přispěly k různým napětím ve straně, která se vnitřně takřka rozložila a stala se okrajovou silou. FIDESZ bývalého studentského vůdce, lety "zkonzervativněného" Viktora Orbána, jí přebral katolické, vesnické a jiné konzervativní voliče. Mezi oběma stranami panuje spíše řevnivost, než spolupráce.

Navíc Orbán uzavřel před volbami spojenectví s jinou malou národní stranou, vzniklou z lidí, vyloučených z Maďarského demokratického fóra.

Spojenectví s Orbánem tedy MDF zatím vylučuje, se socialisty nehodlá spolupracovat už vůbec. Nicméně Orbán slíbil, že bude usilovat o sblížení s MDF. Reálná možnost podílet se na moci by samozřejmě mohla být jeho trumfem. Ale blízkost moci je zatím jen přáním, zatímco ruce si může mnout dosavadní vládní koalice socialistů a liberálů. Socialisté premiéra Ference Gyurcsánye vedou před Orbánovým FIDESZem o jedno procento, svobodní demokraté jsou o jedno a půl procenta silnější než MDF. Ale za dva týdny může být všechno vzhůru nohama.

Nedělní první kolo totiž vyřešilo obsazení jen o málo víc než poloviny parlamentních křesel. O dalších 45 procent mandátů se ještě bude bojovat za dva týdny. Rozhodlo se zatím hlavně o nabídce ze stranických regionálních kandidátek, kde se vybírá poměrným systémem, tedy stejně jako do české poslanecké sněmovny. Více křesel se obsazuje poslanci v jednomandátových obvodech přímo, stejně je tomu u českých senátorů, a tam je potřebná buď nadpoloviční většina v prvním kole nebo druhé kolo. A po něm se ještě přerozdělí asi 15 procent mandátů podle nejvyšších zbytků. Což by teoreticky mohlo naprosto anulovat minulou neděli a potopit všechny předpovědi. Nicméně - asi jen teoreticky.

Naznačená tendence je poměrně jasná. Síly obou táborů jsou sice poměrně vyrovnané ale, ten konzervativně-národně-křesťanský přece jen táhne za kratší konec. Prognostici navíc předpovídají, že i kdyby to nebyla momentální nálada maďarských voličů, vývoj se bude tímto směrem celkově ubírat i nadále. Venkov vymírá, stále více obyvatel je soustředěno v městských aglomeracích a v myšlenkách se obrací spíše k technologicky vyspělému Západu, než k půdě. Aby volby zvrátily tuto tendenci, museli by socialisté s liberály vládnout velice špatně, třeba uvrhávat zemi do zaostalosti a masové nezaměstnanosti, což se však neděje. Maďarsko je politicky i ekonomicky stabilní země, byť s největším deficitem v Evropské unii. Což by mohlo vadit, nebýt toho, že sociální sliby FIDESZ-u jsou levicově mnohem populističtější a pokud by se měly naplnit, tak státní kasa by z evropského rekordu deficitního hospodaření aspirovala i na jihoamerickou úroveň.

Je sice pravda, že žádná kaše se nejí tak horká, jak se před volbami slibuje, nicméně touha Viktora Orbána ještě jednou se vrátit do premiérského křesla, o něž před čtyřmi lety těsně přišel, je tak velká, že ho vede k závodům o nejpopulističtější sliby, což jeho osobně nectí a zemi škodí. Socialisté, přímí potomci maďarských komunistů, sice mají ještě různé jiné kostlivce ve skříních, nicméně na čele s pragmatickým čtyřicátníkem Gyurcsányem jsou spíše liberální levicí, na hony vzdálenou třeba českým Gottwaldovým pohrobkům.

autor: Peter Gabal
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.