Volby agentů s teplou vodou
Začíná kampaň pro volby do parlamentu. Šéfové stran následovaní početnými dobrovolníky vyrážejí do ulice mezi občany. Při sobě mají více i méně podrobné verze volebních programů, které popisují, jak chce strana během příštích čtyř let změnit poměry v zemi.
Lidé se dozvídají, jak se zlepší veřejné služby a životní prostředí, jak se odvrátí známá ekonomická i bezpečnostní rizika, jak se udrží trvalý životní standard.
To je první obraz, představme si v kontrastu s ním obraz druhý. Začíná patnácté kolo boxerského zápasu těžké váhy. Oba borci vytrénování dlouholetou námahou se potácivě zvedají a míří do středu ringu, kde se definitivně rozhodne o mistrovi světa. Tribuny s napětím utichají, jen bookmakeři ještě sbírají poslední sázky a znalci udělují sousedům poslední předpovědi, jak rozhodující souboj dopadne. To byl druhý modelový obraz a kontrolní otázka zní, čemu se víc podobají nadcházející volby do Poslanecké sněmovny. Není pochyb, že mají blíže k boxerskému zápasu, než ke standardním volbám.
Strany nemají valný zájem o programy. Sociální demokraté svůj napsali, ovšem zatím o něm příliš nemluví a nevysvětlují, jak tím pomohou celé společnosti.
Pozorný čtenář objeví v programových tezích pouze dost neurčité sliby udržet současnou prosperitu a vymoženosti sociálního státu. Program je do značné míry mimo čas a prostor, protože jasně neříká, co nového přinese strana a její případné vláda do příštích let. Bude se snažit, aby bylo zhruba stejně dobře, jako letos.
Občanští demokraté program teprve píšou a zatím se spokojili se slibem, že nás ochrání před návratem komunistického režimu. Prostě to chce udržet současné poměry a kdo je schopný, ten se stejně bude mít vždycky dobře.
ODS nakonec nepochybně něco vymyslí, těžko však půjde o něco mnohem lepšího, než barevný předvolební leták. V tom si s občanskými demokraty nezadají ani ostatní strany. Program stačí zveřejnit měsíc před volbami, tak zní hlas stranických představitelů. Výjimkou jsou komunisté, kteří ovšem program také neinzerují. Z pochopitelných důvodů: je zaměřen jen dovnitř strany.
Strany také nejsou zvyklé hovořit přímo s lidmi. Obvykle komunikují přes média a pokud vyjedou do regionů, pak v rámci takzvané "ostré" kampaně pár týdnů před volbami. V tomto směru připomínají agenty s teplou vodou, kteří potřebují rychle něco prodat, nikde se ale příliš nezdržovat.
Přesto volební kampaň běží, aniž má nějaký obsah. Není míněna jako součást debaty o směřování společnosti, ale právě jako ostrý souboj. Dnes stejně jako v posledních letech už několikrát jsou lídry Jiří Paroubek a Mirek Topolánek. Právě volby rozhodnou, kdo bude premiérem a tedy politicky přežije, a kdo prohraje a stane se politickou mrtvolou.
Na souboj svých lídrů strany sázejí už od roku 2006 a je velmi pravděpodobné, že letos se rozhodne definitivně. Samotný tento střet nepochybně dokáže přitáhnout pozornost veřejnosti, stejně jako rozhodující kolo boxerského zápasu.
Zatím kampaň teprve začala a oba soupeři zkoušejí své síly. S výhodou vstoupil do ringu Topolánek, který získal poslední kolo při Evropských volbách, kdy se mu vyplatil postoj světáka a ublížené nevinnosti. Příliš sveřepý Paroubek ztratil tím, že svrhl během evropského předsednictví vládu, teď se ovšem situace vyrovnala.
Topolánek stále nedokáže vysvětlit okolnosti své dovolené v toskánském Porto Argentario. Není jasné, od koho si pronajal honosnou vilu, ani proč se tam tolik kamarádil s představiteli významné polostátní firmy. Pozice uražené nevinnosti teď nestačí, protože během okurkové sezóny je aféra pro noviny darem z nebes.
Paroubek může soupeře v klidu kritizovat a nejde vyloučit, že chystá tvrdý úder. Očividně se toho obává Topolánkův sekundant Ivan Langer, který přede varuje, že sociální demokraté chtějí ve volebním boji zneužít policii.
Do toho se stále přijímají sázky, přesněji řečeno, zveřejňují se volební průzkumy, které věští konečný výsledek. Podle jednoho je zřejmé, že o tří body vyhraje Paroubek, podle druhého bude o tří body vítězem Topolánek, podle třetího vyhraje o šest bodů. Není jen jasné, jakou metodiku výzkumníci využili, jak kvalitní je jejich tazatelský kmen a proč začali výzkumy zveřejňovat právě před volbami.
Veřejný prostor před volbami tak začínají vyplňovat prapodivné nestvůry. Jedni straší, druzí obviňují, třetí slibují modré z nebe, čtvrtí věští z křišťálové koule. Nelze tudíž vyloučit, že se mnozí potenciální voliči uzavřou do svého soukromí a začnou se věnovat něčemu, co je přece jen příjemnější a zbytečně nevzbuzuje většinou nepříjemné emoce. Kolik takových lidí bude, tak zní zřejmě nejzajímavější otázka celých voleb.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.