Volby 2002 - volební program ČSSD

12. červen 2002

Člověka na první místo postavila sociální demokracie. Bohužel už nedodala, co by ho to stálo. Její volební program připomíná marketingově dobře zpracovaný reklamní prospekt firmy, nabízející nejrůznějším vrstvám obyvatelstva lákavé služby všeho druhu. Až na to, že u něj chybí ceník.

Hned v úvodu se sice praví, že jde o program ?zvyšování životní úrovně a kvality života?, hlásící se k hodnotám práce všech, od dělníků a zemědělců, přes pracovníky ve službách , lékaře, umělce a učitele, až po vědce, úředníky i podnikatele, jelikož právě ?práce vytváří skutečné bohatství společnosti?.

V případových studiích členů rozvětvené fiktivní rodiny, které jsou v prospektu ve zkratce popsány, je ovšem blahobyt, popřípadě ?lidsky důstojná životní úroveň?, slibována i těm, kteří se evidentně myšlenkou na práci moc nezaobírají. Například devatenáctiletému synovi Pavlovi, který odmaturoval, na vysokou nechtěl, hraje na bicí v rockové kapele a práci sice hledá, ale- cituji- ?zatím nenašel nic, co by ho lákalo?. Anebo sestřenici Veronice, která- cituji, ?dělá vždy jen to, co ji zrovna popadne?. Ani černá ovce rodiny, dlouhodobě nezaměstnaný strýc František, od něhož utekla žena i syn, se s ČSSD nemá čeho obávat: ve volebním programu slibuje tato strana vytvořit 200 000 nových pracovních míst v příštích čtyřech letech, rozšířit rekvalifikace a postavit se živelnému a ilegálnímu dovozu levných pracovních sil. Zároveň bude však prosazovat ?cituji-?právo každého občana na důstojné životní minimum, na takovou životní úroveň, která by jemu a jeho rodině zajistila základní podmínky pro existenci a zdravotní péči?.

Ve větě předcházející pak ČSSD slibuje, že ?neumožní nikomu kořistit z finančních zdrojů, jež náležejí skutečně potřebným lidem?, jelikož hodlá ?motivovat své občany k odpovědnosti za sebe, svou rodinu a obec.? Jak chce tenhle protimluv zvládnout, už nevysvětluje. Asi nemá její plavovlasý maskot ?socánek? své andělíčkovské roucho nadarmo a umí zázraky. Ze stejného soudku je i slib ?spravedlivé reformy důchodového pojištění při uplatnění vyšší osobní odpovědnosti?, ale zároveň při odmítnutí povinného připojištění.

Ve svém programu ovšem slibuje sociální demokracie i některé věcí, ve kterých už selhala na celé čáře: ve státě, kde se po čtyřech letech vlády sociální demokracie na vysokou školu stále ještě dostane jen každý druhý uchazeč, znějí ujišťování o tom, že stát musí zajistit dostupnost vyššího vzdělání pro co nejvíc občanů, dost falešně. Odmítnutým studentům je asi malou útěchou, že vysokoškolské vzdělání musí zůstat bezplatné. Náplastí mu zřejmě má být slib, že po zavedení internetu do škol se prý sociální demokracie bude snažit, aby se internet mohl zavést i do domácností. Což je úvaha v českých podmínkách asi stejně realistická, jako vydávání léků bez doplatků pro všechny nad sedmdesát, pro invalidy, chronicky nemocné a ? cituji-?jiné skupiny obyvatel?.

S tak nákladnými požadavky na státní pokladnu samozřejmě nepřichází pro ČSSD jakékoli snižování daní v úvahu. Bratrance Tomáše, pětadvacetiletého podnikatele, na jedné straně socánek ujistí, že bude podporovat střední a drobné podnikání, ale na druhé straně zdůrazní, že žádné daňové experimenty nepřipustí. Vzápětí však jednu dost podstatnou novotu ohlásí, a sice zavedení daňových paušálů a paušálů na pojistné sociální zabezpečení pro samostatně výdělečné osoby.

Nejmasivnější podporu slibuje program sociální demokracie mladým rodinám a důchodcům. Ať už ve formě rozšířené palety nízko úročených půjček, příspěvků ke spoření a plošným příspěvkům na děti, nebo jako nejrůznější ochranářská opatření, například ve formě ?pevné ochrany nájemníků?.

Pětašedesátileté babičce Daně, která bydlí na vesnici, slibuje strana, za jejíž vlády se horentně zdražilo jízdné na železnici, zajištění dopravní obslužnosti a také pobyty v lázních jako ?nezadatelnou součást komplexní péče o zdraví pacientů?.

Kde by stát na splnění tak velkorysých slibů vzal, to se z programu ČSSD volič nedozví. Až na jednu výjimku: do EU chtějí sociální demokraté dovést za rovných podmínek, aby cituji- ?občané i firmy mohli využívat všech výhod začlenění do nejvýznamnějšího světového hospodářského seskupení. Jen čistá nenávratná pomoc EU má podle odhadů činit 60 až 80 miliard korun ročně, zatímco výše členského příspěvku ČR se odhaduje na 20 až 25 miliard ročně. Předpokládá se, že ČR bude nejméně 10 let příjemcem pomoci z fondů EU? Konec citátu.

Je to jediný konkrétní argument, který lze v programu ČSSD ke vstupu do EU najít. Jak chce tato strana zajistit takové priority jako je vynutitelnost práva, boj proti korupci nebo efektivní státní správa, což jsou všechno věci, které od ČR vyžaduje Brusel, ponechává volební program CSSD v rovině nicneříkajících frází.

rse@rozhlas.cz

Spustit audio

Více z pořadu