Voda a pád Khmerské říše

Khmerská říše byla po několik staletí největší mocností jihovýchodní Asie. V 9. století bylo vybudováno hlavní město Angkor, které známe především díky monumentální chrámové architektuře. Neméně pozoruhodný je i městský vodní systém, který zabírá plochu přibližně 1000 km2. Komplexní síť kanálů, hrází, vodních příkopů a nádrží sloužila k zavodňování, kontrole záplav po monzunových deštích i k uchovávání zásob vody.

Úpadek Khmérské říše na konci 14. a počátku 15. století historikové připisují různým faktorům – válečným konfliktům, konverzi z mahájánového buddhismu na théravádový, přelidnění a environmentálním vlivům i změnám obchodních tras. Svou roli však patrně sehrála i voda. Mezinárodní tým vědců využil sedimenty z největší vodní nádrže v Angkoru, aby analyzoval změny v přírodních podmínkách i vodním managementu. Výsledky studie dokazují, že v době svého úpadku se Khmerská říše potýkala s vleklými obdobími sucha, která střídal neobvykle silný déšť. Systém kanálů a nádrží neměl dostatečnou kapacitu k tomu, aby se s náhlými změnami vyrovnal. Angkor začal trpět nedostatkem vody, který jej citelně oslabil a zřejmě přispěl k zániku Khmerské říše.

Zdroj: PNAS