Vnitropalestinský konflikt pokračuje

U Rafy v pásmu Gazy se Hamás dokonce dostal do konfliktu s hnutím Islámský džihád, a v samotném městě Gaza místní lidé zaznamenali přestelku Hamasu s příslušníky jednoho z klanů, který má vlastní zájmy, ale je blízký Fatahu. Je to příznak rostoucího napětí mezi Hamasem, který se snaží ovlíádnout celou Gazu a odzbrojit všechny ostatní ozbrojené síly, a skupinami, které se svého postavení a svých zbraní nechtějí vzdát, tedy v tomto případě Islámským džihádem a klanem Heles.

Agentury hlásí řadu civilních obětí z řad náhodných kolemjdoucích, na které ozbrojenci neberou ohled. Jsou mezi nimi i děti a staří lidé. Mezinárodní organizace Amnesty International dokonce ve středu vydala velmi kritickou zprávu týkající se právě poměrů v oblastech konfliktu mezi soupeřícími palestinskými organizacemi. Na téměř 60 stranách zprávy Ammnesty International konastatuje, že jen během prvních měsíců tohoto roku zahynulo při srážkách Fatahu a Hamasu na 350 lidí, z nichž se mnozí vůbec neúčastnili střelby a konfliktu se jen připletli. Zpráva také kritizuje znesvářené strany za to, že bojovaly i v obytných budovách a nemocnicích, a dokonce popravovali své rivaly přímo na nemocničním lůžku. Bojovníci také užívají minomety a rakety v hustě zastavěných oblastech. Amnesty rovněž konstatuje, že se obě strany, tedy Hamas i Fatah, dopouštějí protiprávního zadržování a mučení protivníků.

Zprávy od humanitárních organizací v posledích týdnech hovoří o zhoršující se humanitární situaci v Gaze, a to zejména od doby, kdy tuto zónu Izael prohlásil za nepřátelské území, protože odtud příslušníci Hamásu i nadáleodpalují rakety Kásam na nedaleká izraelská města. Vyhlášení Gazy za nepřátelské území Izraeli umožňuje rozhdnout o odpojení přvodu elektřiny a podobně.

Z původních více než sta kamionů s humanitární pomocí denně, které z Izraele přijížděly do Gazy, klesl tento počen na padesát, tedy méně než poloívinu, a například nemocnice hlásí nedostatek anestetik. Izrael však tvrdí, že tyto komplikace způsobuje sám Hamas, který chce maximálně zhoršit situaci a tak vytvořit nový mezinárodní tlak na ukončení sankcí proti vládě Hamasu. Podle Izraelského ministerstva zahraničí mohou veškeré dodávky potravit z izraelské strany hladce projet do Gazy, zadržovány jsou jen zásilky surovin, které mohou sloužit k výrobě raket, které i nadále dopadají na izraelské území poblíž Gazy.

Ať tak či onak, situace v Gaze je čím dál složitější. Je možné, že neuspokojivá situace způsobuje čím dál větší napětí v samotném Hamasu, tedy hnutí, které v létě nečekaně násilně převzalo nad Gazou vládu. Část hnutí se nyní místo řešení každodenních problémů obyvatel Gazy soustředí na ostřelování izraelského území, případně prosazování přísného výkladu islámských norem chování, a to se asi nesetkává se souhlasem u všech příslušníků Hamasu.

Například Ghazí Hamad, bývalý mluvčí vlády Hamasu, uveřejnil na internetu prohlášení, ve kterém označuje letošní násilné převzetí Gazy za chybu. Text uveřejnil na stránkách, které jsou blízké hnutí Fatah, tedy organizaci, proti které byl puč v Gaze namířen, takže se dá Hamadův krok označit za přeběhnutí do opačného tábora. Zda je to příznak počínajícího se rozpadu hnutí Hamas, je zatím obtížné říci. Podle Hamada platí nyní jeho hnutí, stejně jako všichni obyvatelé Gazy, za monopolní nadvládu nad Gazou příliš velkou cenu. Už dříve Hamad prosazoval, aby hnutí Hamas s Izraelem jednalo, pokud to prospěje Palestincům. Samotní představitelé Hamasu se od všech Hamadových výroků samozřejmě distncovali.

Hamas prochází zkouškou, ale pod velkým tlakem je i konkurenční Fatáh, který nyní se západní i izraelskou podporou vládne na Západním břehu. I toto hnutí, místo aby se pokusilo reformovat a ziskat tak důvěru Palestinců zklamaných jeho neefektivitou a zkorumpovaností, se soustřeďuje na neplodné nebo i nebezpečné aktivity. Jednou z nich je imitace Hamásu a prosazování islámských norem chování na veřejnosti. Během nedávno skončeného ramadánu například policie měla za úkol ve městech na Západním břehu zatknout každého, kdo během dne jedl na veřejnosti. Účelem bylo vyvolat dojem, že nejen Hamas, ale také Fatah se stará o veřejnou mravnost.

Projevuje se také dlouhodobá vnitřní nejednotnost Fatahu, která do budoucna ohrožuje jeho důvěryhodnost. Například se před několika dny ukázalo, že se buňka patřící Fatahu pokusila napadnout konvoj izraelského premiéra Olmerta. Zajímavé je, že Olmert je Abbásovým partnerem a v jistém smyslu i spojencem a době útoku byl právě na cestě za ním. Hnutí Fatah pachatele útoku zatklo, a brzy je zas propustilo, což na izraelské straně vyvolalo rozladění.

To vše je velmi varující před nadcházejícím listopadovým setkáním blízkovýchodních politiků v americkém Anapolisu. Otázku, jak bude vypadat smlouva uzavřená bez účasti Hamásu a podepsaná za palestinskou stranu mužem, který nemá pod kontrolou ani vlastní ozbrojence, si skoro nikdo na izraelské ani americké straně klást nechce. Neúspěch konerence, která má být vyvrcholením Bushovy, Olmertovy i Abbásovy kariéry, by však znamenala jediné - definitivní a neodvolatelný návrat Hamasu do čela palestinské politiky a konec nadějí na brzké uzavření míru.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .