Vládní politika zdravotnictví

29. červenec 2003

Při projednávání vládní reformy veřejných financí nebyly předloženy žádné zásadní reformní zdravotnické zákony. Vládní materiál obsahuje zmínku o nezbytnosti reformy ve zdravotnictví. Žádná neexistuje. Existují pouze návrhy dílčích opatření, které se objevují v dokumentech na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Fiskální úprava bilancí veřejných financí neřeší negativní krizové trendy ve veřejných financích ve zdravotnictví. Opatření ministryně Součkové nezastavují propad, jsou naopak pro systém nebezpečná a s negativním dopadem na pacienta.

Samo Ministerstvo zdravotnictví prognózuje dluh 15, 8 miliardy korun ve veřejné zdravotním pojištění v roce 2004. Dluhy státních i krajských zdravotnických zařízení se stále zvyšují. Ministerstvo se snaží získat více peněz do zdravotnictví bez opatření, vedoucích k větší efektivitě systému.

Zaprvé, novela zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zdravotních pojišťovnách předkládaná nyní do vlády je prvním krokem k zestátnění VZP. Novela zákona údajně reprezentuje první krok reformy, přičemž její plánovaný jednorázový výnos má činit pouze půl miliardy korun. Jedná se zároveň o první krok k zestátnění celého zdravotnictví.

Zadruhé, návrhy na optimalizaci lůžek nemocnic nejsou systémovým krokem a nepovedou k větší efektivitě. Optimalizace lůžek nemocnic podle ministryně Součkové se tváří jako systémové opatření. Při bližší analýze zjistíme, že neexistuje seriózní propočet avizovaných úspor, neexistují seriózní parametry, o redukci budou rozhodovat úředníci ministerstva nebo kraje, optimalizace v této centralistické formě nepochybně povede ke zhoršení dostupnosti běžné péče. Hrozí větší fronty u lékaře a nebezpečí zavedení spádových oblastí a nemocnic. To znamená omezení volby zdravotnického zařízení. Rozšiřuje se korupční prostor.

Zatřetí, navrhované oddlužení krajských nemocnic může vést k protekcionismu Ministerstva zdravotnictví. Navrhovaný způsob oddlužení krajských nemocnic s vyděračskou podmínkou snížení lůžek může sloužit jako záminka k preferenci jen některých s ČSSD spřízněných nemocnic. Ministryně Součková by měla optimalizační efekt napřed předvést na nemocnicích, řízených jejím ministerstvem. Zánik krajem spravovaných nemocnic je fakticky likvidací konkurence státních nemocnic.

A začtvrté, další poplatky za lékařskou péči a zvýšení finanční spoluúčasti jsou podvodem na voličích. Tyto návrhy nejsou provázány na další opatření. Například ve změně lékové politiky přímo prováděné na Ministerstvu zdravotnictví je potenciální možnost úspor až 5 miliard. Přitom se zavádí pouze poplatky za recept, ale především, ČSSD slibovala zdravotnictví bez další finanční spoluúčasti.

Toto jsou současné problémy resortu zdravotnictví podle ODS. Pojištění v České republice má charakter zdravotní daně. Občan nerozhoduje ve větší míře o nákladech na zdravotní péči, nemá odpovědnost za její čerpání, není v postavení klienta ani u zdravotní pojišťovny, ani u zdravotnického zařízení. Absence informací staví pacienta do pasivní role v celém systému. Prodlužují se čekací lhůty, narůstá korupce a zvyšuje se nerovnost přístupu ke zdravotní péči. V systému zdravotního pojištění České republiky byla nastolena falešná solidarita, která je pouhým přerozdělováním prostředků na úhradu zdravotní péče.

Zdravotní systém neúčelně spotřebovává peníze, projevuje permanentní tendence k nestabilitě a deficitu. Ve zdravotním systému je kladen nepřiměřený důraz na konstrukci úhrad zdravotnickým zařízením na úkor pacienta, který lékařskou péči čerpá. Dohodovací řízení segmentace zdravotní péče, sazebník výkonů a ostatní regulace, znemožňují řádné fungování trhu zdravotního pojištění a jsou zdrojem nestability. Regulační zásahy Ministerstva zdravotnictví a státní intervence, vyhlášky o úhradách kategorizace léčiv a podobně, situaci ještě zhoršují. Není vyjasněna představa o státní správě ze zdravotnictví.

Druhá etapa reformy veřejné správy situaci ještě více znepřehlednila. Chybí jasná definice státní a veřejné objednávky. Chybí jí seriózní finanční analýzy dopadu vstupu České republiky do Evropské unie na zdravotní sytém. V souvislosti se vstupem ČR do EU dochází k přijímání nadbytečných a omezujících právních předpisů, především podzákonných norem. Stávající způsob kategorizace léčiv a cenová politika je významnou příčinou narůstajících nákladů v systému. Investiční politika podléhá lobbistickým tlakům, je málo transparentní a neefektivní, nejsou dodržována ani vládou stanovená pravidla.

autor: Tomáš Julínek
Spustit audio