Vladimír Putin slaví i s Berlusconim

Těžko si představit, že právě státem ovládaná media by opomenula narozeniny svého hlavního arbitra. A přitom není ani třeba, aby měl kulatiny. A co je vlastně důvodem k oslavám? Pro mnoho vlastenců už jen to, že VVP byl agentem KGB; ve Východním Německu verboval západní Němce a udával ty východní. Velmocenské ideologicky motivované střety jsou ale minulostí a Rusko i Německo si hrají vlastní plynový mariáš. Je to hra vysoká a docela výnosná, protože černé Petry dostanou dopředu uživatelské země. Itálie se zřejmě rozhodla, že to tak nenechá. Ostatně plynovod NorthStream už dlouho irituje západní spojence.

Není náhodou, že právě list Il Giornale, jehož vlastníkem je rodina Berlusconi, oznámil zrod nového projektu, ne nepodobného NordStream. Jeho kmotrem je nynější předseda správní rady, někdejší německý kancléř Gernard Schroeder, i ex.prezident Francie Jacques Chirac. Později dík svým výhradám se do konsorcia dostali i Nizozemci a teď po důrazném naléhání, to bude zřejmě SouthStream a Bersluconi. Plynová magistrála tedy spojí Rusko s Evropou, ale jen s tou, která si to dokáže zařídit. Česko, jak se plánuje, bude dál cvičit své rezervisty pro případ, že Ukrajina zavře kohoutky a dál bude spekulovat o tom, jaké by to bylo, kdyby bylo Nabuko. Plynový tok, který nikdy nebude kvůli nestabilním zemím střední Asie tak spolehlivý jako jakž-takž spolehlivý plynovod ruský. To vše je ovšem jednoduchá matematika, kterou se nyní učí někteří politici za pochodu, přestože ji měli znát před vstupem na evropskou scénu.

Ex.kancléř Gerhard Schöder ji znal, a proto je to nyní právě on, kdo valdajskou schůzku vlastně neoficiálně svolává, coby hlava předseda správní rady plynárenského NordStream, mimochodem sídílící v blahobytné Švýcarsku. Proto tedy také Putinův mejdan na březích Valdaje. 57. narozeniny VVP jistě nejsou tou hlavní příčinou. V podzimní slotě, kdy se východní část Evropy začíná třást zimou, v předtuše toho, zda jí v zimě nebude skutečný zima, kvůli nedostatku ruského plynu, je to kratochvíle více než zajímavá. Sám Berlusconi minulý týden navštívil bulharskou Sofii a podpořil jižní větev plynovodu po dně Černého moře. Je to soustředěný tlak na ruskou energetickou závislost, protože se tím téměř do zapomnění a hlavně do oblasti utopie propadá i Čechy podporovabé Nabucco, tedy varianta bez Ruska. A protože jsme ji podporovali právě my, propadáme se i my dál na žebříčku spřátelených zemí.

Jistě, těžko předpokládat, že by na březích Valdaje s Berlusocnim nad stejnýmí opékanými špekáčky zasedli Václav, Gerhard a Vladimír. Je ale docela jasné, že až Schroeder, Berlusconi a Putin povečeří bude na tom Evropa sice reativně energeticky lépe, ale současně také hůře. Závislost se rozmělní na více zemí tak, že Česko bude záviset na dobrých vztazích nejen s Moskvou, ale také s Berlínem i Římem, a ... ponechme tu zatím otazník. Regionální energetická ofenziva, viz zmíněné Nabuco, je tedy stále nejspíš něco, co mělo nakrmit turecký energetický apetit teoretickými projekty a na co jsme bůhví proč naivně skočili i my. Itálie totiž tyto chotky materiálně podpořila a Rusko slíbilo naplinit hladové potrubí, které se původně spoléhalo na nesvéprávné dodavatele z Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a dokonce Íránu. Tedy oblasti Kaspického moře, kde ještě dlouho nebude ani deklarována mořská hranice pobřežních států. Mnohem reálněji než v oblasti plynárenských utopií to chodí v právní rovině. Česko možná podporuje politicky vstup Turecka do EU, ale hlavní země ho dokáží uspokojit mnohem lépe, ekonomicky.

Bruselu se není co divit, integrace současné 27 je už tak složitá; takže Česko se možná dobude politických záruk ohledně lisabonské smlouvy, ale tyhle garance mu budou prakicky k ničemu, protože se vyřadí z MainStreamu, z reálné politiky, která se dělá, jak ukazuje případ Valdaje jinak a jinde. Rozhodně ne na veřejnosti a ne v solové partii, nebo pochybném regionálním spiklenectví viz Nabucco. Je to docela prosté, nestačí studovat historii od Mnichova po Jaltu, je třeba hledět i na Čiernou pri Čope a učit se dějiny od Mata Hari po Philbyho, kpt.Minařík je zjevně slepou kolejí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .