Vladimír Merta: Přijde mi zbabělé roztahovat se s protestním názorem v tříminutové písničce

„Kombinace jedince s kytarou na pódiu a padesáti lidí v publiku je ojedinělým dialogem a zkušeností. Vždycky, když se někdo ptá, jaké to je, říkám: ‚stoupněte si před padesát lidí, vytáhněte noviny a dvě a půl hodiny je v kuse čtěte‘,“ dodává hudebník.

„Nikdy nemám koncept. Zadívám se do lidí v sále, nasaju atmosféru a z neznámých důvodů mě vždycky něco napadne. Jakmile je už tato nit navlečena, mohu štrikovat, jednou tam, jednou sem, hladce, obrace. Tím se vlastně dostávám ve svém vystoupení k tradici baladérů a vypravěčů,“ vysvětluje improvizátor.

Jsem vlk samotář, nemám tým. Není nikdo, kdo by mě kopal do zadku, abych dokončoval scénáře a další práci. Učím se proto kopat sama sebe.
Vladimír Merta

Nohavica je nejpilnější

Vladimír Merta před časem vystoupil na společném koncertě s Jaromírem Nohavicou, kterého jiný baladista s kytarou, Jaroslav Hutka, naopak silně zkritizoval za spolupráci s StB.

Čtěte takéKreml získá nového ‚užitečného idiota‘, píše Newsweek o ocenění Nohavici od Putina

„Jarka mám rád. Je to takový mírný hrdopych, když se na něho podíváte. Je převtělený D’Artagnan, nemohu to říct jinak. Je z nás nejhezčí, nejpilnější, nejtalentovanější a nejšikovnější. A všechny tyto vlastnosti si zpěváci většinou navzájem závidí. Jarek navíc otevřeně na svých webových stránkách komentuje sám sebe. To si zatím nedovolil nikdo z nás, Hutka nejméně,“ komentuje Merta kauzu.

Rap na dřeň

Když hovoří hudebník o svém postoji k protestsongu, ukazuje se zajímavý rozdíl mezi středoevropskou a západní, především afroamerickou mentalitou, která se odráží i ve způsobech řešení vzájemné řevnivosti.

„Když rapeři dělají protestsong, jde se na dřeň a raperské gangy se dokonce střílejí navzájem. Protestsongy u nás jsou spíše jako Haškova Strana mírného pokroku v mezích zákona. Přijde mně hodně zbabělé roztahovat se s nějakými kritickými názory v tříminutové písničce. Tam řeknete vždycky jen obálku, kterou v podstatě každý slušný člověk beztak zná. Protestní osten není vůbec má silná stránka. Na svých vystoupeních se snažím být pozitivní. Ostatně, novináři a rozhlas dělají tuto práci za písničkáře,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Dozvíte se mimo jiné, proč se cítí více než co jiného jako režisér, který ještě stále čeká a těší se na příležitost.