Vláda žádá o důvěru

6. srpen 2002

Řekne-li se "hlasování o důvěře vlády", zní to strašidelně. Vždyť taková vláda, která by nedostala důvěru, může tak akorát sbalit fidlátka a poděkovat se. O Špidlově vládě se bude hlasovat zřejmě ve středu, protože poslanci prosadili odložení tohoto aktu o jeden den. Už dnes je však jasné, že ostudy, kterou jsem nastínil, se premiér ani jeho kabinet obávat nemusí.

Parlamentní matematika v tomto případě hovoří jasnou řečí a tak zřejmě vláda se svým dlouho dolaďovaným programovým prohlášením projde. Sice těsně, nejspíš rozdílem dvou hlasů, ale to se dalo očekávat a magické číslice 101 ku 99 hlasům ji budou asi provázet po celou dobu jejího vládnutí.

Stojedna k devětadevadesáti vzniklo ve volbách a ten poměr vyjadřuje současný stav naší společnosti. Sociologické průzkumy potvrzují, že jakýsi abstraktní průměrný občan, který sice ve skutečnosti neexistuje, ale vyjadřuje smýšlení oné anonymní většiny sice často remcal na prohřešky minulé sociálnědemokratické vlády propojené s občanskodemokratickou opozicí nestandardní smlouvou, ale když se ohlédl, zjistil, že se mu za ní nežilo tak špatně, aby to nezkusil na další čtyři roky, byť nyní v koalici s lidovci a unionisty. Zprava byl sice ustavičně poučován o tom, že bude žít na dluh, protože jinak se peníze na nejrůznější sociální ústupky sehnat v současné době asi nedají, ale co je doma to se počítá. Žijeme teď! Nakonec kdo ví, jestli se žít na dluh naopak nevyplácí. Přou se o to přece nejen politici, ale i ekonomové. Tak proč si dělat starosti. Od toho jsou právě ti politici a když nás podvedou, ukážeme jim to v dalších volbách.

Vláda svůj program napsala takovému občanu na míru a proto nemohla neuspět. Prioritami jsou - vstup do Evropské unie, bezpečnost, sociální stát, podpora podnikání a boj s korupcí. Proti tomu se nedá říct nic. Každý chce být moderním Evropanem, cítit se bezpečně, mít sociální jistoty a gaunery mít za katrem. Na rozdíl od nedávné minulosti se všichni, chudí i bohatí můžeme těšit na vyšší mateřskou, příspěvky na děti, dokonce příspěvek za porození dítěte ve výši padesáti tisíc a bude li to dítě studovat, dostane příspěvek na vzdělání. Podnikatelé, tedy ti větší, právnické osoby, mohou čekat snížení daní. Chudí se mají dočkat výstavby sociálních bytů.

Program byl podle premiérových slov na vládě schválen jednohlasně, bez problémů za dvacet minut. Jestliže si ho pozorně přečteme, překvapí, že z něj zmizela očekávaná konkréta. Jde tedy spíše o nástin filozofie, kterou se vláda hodlá řídit, než o konkrétní projekty, které by se day vykládat jako vládní závazek. Pro zajímavost - ač se předpokládalo, že učitelům se vláda zaváže zvýšit plat o třicet procent, v konečném znění vládního programu toto číslo chybí, stejně jako ostatní podobná. Možná právě proto probíhalo jednání ve vládě tak hladce. Ono se totiž těžko protestuje proti něčemu, co není. Zasvěcené překvapilo, že vládní prohlášení se velmi podobá koaliční dohodě mezi socialisty a koaličními stranami.

Premiér Špidla také pragmaticky prohlásil, že případná problematická místa se budou řešit průběžně. Což má nepochybně svou logiku, protože bude rozdílem v řádu miliard, zda do školství půjdou jako dosud čtyři procenta hrubého domácího produktu nebo procent šest, jak to slibuje nová ministryně Buzková. Právě na podobných konkrétech se zřejmě bude v budoucnu chtít profilovat ona pravicovější část ministrů ze stran Koalice. To vše ovšem přijde na řadu až za měsíce, možná roky. Zřejmě to budou mnohem tvrdší jednání, než ta nad programovým prohlášením.

Příští dny vlády budou ovšem budou radostné. Opozice, tedy ODS a komunisté sice už jednoznačně prohlásili, že vládu nepodpoří, v souvislosti s tím jsou slyšet i silná slova, místopředseda ODS Langr třeba pro ČTK hovořil přímo o "pekelných následcích, které vládnutí Špidlova kabinetu přinese", ale to premiérovi a jeho ministrům nemusí vadit. Pokud se v kuloárech občas objeví obavy z toho, jak bude hlasovat Hana Marvanová, která na protest proti výsledkům povolebního vyjednávání se sociálními demokraty odstoupila ze své funkce místoředsedkyně Unie svobody, nejsou na místě. Marvanová veřejně prezentovala svou ochotu umožnit vládě rozjezd a bude ji kritizovat až později opět v konkrétních sporech.

Ve středu, možná i ve čtvrtek budeme tedy svědky spíše rétorických cvičení poslanců jednotlivých stran, které si jistě nenechají ujít, aby se zviditelnili jako zástupci tu pravicového, tu levicového smýšlení, ale to nic nezmění na výsledku, že vláda důvěru dostane. Bohužel se asi opět nebude seriozně diskutovat o základním problému, kterým je nemalý deficit, jímž vláda zatíží rozpočet. Ten je v současné době odhadován na dosud nevídaných sto padesát miliard korun.

rse@rozhlas.cz

autor: Vladim Pavrovský
Spustit audio

Více z pořadu