Vláda v Bělehradě proti účasti Srbů v kosovských volbách

Srbům nejsou ani 8 let poté co správu provincie převzala OSN a na bezpečnost dohlíží 17 000 vojáků KFOR, zajištěny bezpečnost a svoboda pohybu. Symboly jejich kultury, jsou jedním z často citovaných důvodů jejich nesouhlasu s oddělením provincie a další změně hranic v Evropě. Symboly pravoslavných kořenů Srbska v Kosovu jsou buď už zničeny, nebo pod ochranou hlídek a obrněných transportérů mezinárodních jednotek, obložené klubky ostnatého drátu.

Situace je letos odlišná v tom, že by měly, alespoň teoreticky probíhat další rozhovory mezi Albánci, kteří představují 90 procent obyvatel Kosova a zástupci Srbů. Jenže jednání v podstatě neprobíhají. Pokud delegace vůbec zasednou, a to se stává jen vyjímečně za jednací stůl, na ničem se nedohodnou. Oliver Ivanovič, šéf hlavní politické síly Srbů nazvané Srbská kandidátka pro Kosovo tvrdí, že jakékoli rozhovory nemají smysl. Albánci budou tlačit na nezávislost a cokoli jiného , leč jim z Bělehradu nabízejí nejšírší možnou autonomii, nepřijmou. Jednání jsou podle něj ztrátou času. Ivanovič se nejvíce bojí netrpělivosti Spojených států, které podle něj, a ze slov prezidenta Bushe během návštěvy Balkánu to vyplývá, budou tlačit na kosovskou nezávislost a to i bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN.

Kosovští Srbové prohlašují, že by svou účastí na hlasování přijali pro ně neuspokojivou bezpečnost a prakticky nemožnou volnost pohybu po albánských oblastech. Jsou si vědomi toho, že by vzhledem k etnické skladbě provincie nemohli ovlivňovat celkový vývoj v Kosovu. A to navzdory faktu, že mají v parlamentu pozitivní diskriminaci. Ve 120 členném shromáždění mají garantováno společně s ostatními národnostními menšinami jednu šestinu hlasů, ačkoli tvoři sotva desetinu obyvatelstva. A to bez ohledu na celkový výsledek hlasování.

Další zpráva poněkud překvapila ty, kdož se vývojem v Kosovu zaobírají. V prištinském deníku Koha Ditore, který vlastní asi nejumírněnější kosovsko albánský politik Veton Suroi vyšla zpráva, že je srbský premiér Vojislav Koštunica ochoten přistoupit na nezávislost Kosova v případě, že by se provincie rozdělila a enklávy, obývané Srby by byly natrvalo připojeny k domovině. Vzhledem k dosavadní politice srbské vlády a Koštunici především jde ale pravděpodobně o holý nesmysl. Předseda srbské vlády prý jedná prostřednictvím svého emisara, podnikatele Vojina Lazareviče. Podobnou informaci okamžitě dementovala Koštunicova Demokratická strana Srbska.

Později se přidalo ministerstvo zahraničí se strohým prohlášením, cituji: "Nesmysly nekomentujeme," 17. listopadu zároveň proběhnou i volby do místních samospráv. Tady už tak jednoznačná neúčast Srbů není. Zvlášť v obcích, kde je etnické složení pro ně příznivější, než na celo kosovské úrovni. Za přispění OSN by se tak, pokud by se podařilo přimět obě komunity alespoň na místní úrovni ke komunikaci, což se nyní na většině míst neděje, mohlo vést k alespoň dílčímu rozvoji oblastí. Mezinárodní společenství má vyčleněné zdroje na obnovu Kosova, jenže se je následkem špatné komunikace často nedaří účinně investovat.

Miliony EURO končí neznámo kde, jako tomu dříve bývalo po daytonských dohodách ve dvou částech nynější Bosny. A i tam je situace se 60 procentní nezaměstnaností, kde většina těch šťastnějších, kteří práci mají dělá pro mezinárodní a státní správu, plně uspokojivá není. A to pro vyhlídky země nenabádá k přílišnému optimismu. Bosna totiž zůstává jednotná v podstatě jen kvůli perspektivě integrace s Evropskou unií, která by mohla přetrvávající ekonomické potíže v horizontu desítek let vyřešit.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .